Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hodnota pracovní síly - proces pracovní a zhodnocovací

1. 12. 2014 12:00:25
Dělník pracuje pro kapitalistu místo pro sebe. Výsledek delníkovy práce nebude patřit jemu, ale kapitalistovi. To jsou dvě základní zvláštnosti kapitalistického výrobního procesu. Jaká bude hodnota vyrobeného zboží, vyrobených šroubů? Vezměmě schválně hodně jednoduchý příklad. Řekněme, že jedna hodina práce vyrobí hodnotu rovnou 5 Kč.

Kč prac. hodin

  1. Polotovarů se zpracovalo 40.000 8.000

    za elektrický proud, opotřebení strojů,

    látky pomocné 5.000 1.000

    Výrobní prostředky celkem: 45.000 9.000

  2. Pracovalo na výrobě: 50 dělníků,

    5 dní po 8 hod. denně, svou prací

    přidali výrobku hodnoty o 10.000 2.000

    Plná hodnota vyrobeného zboží

    v rukou kapitalistových činí tedy 55.000 11.000

Průmyslník koupil pracovní sílu 50 dělníků na dobu 5 pracovních dnů a podle naší podmínky je povinen nahradit dělníkům plnou hodnotu jejich pracovní síly za těchto 5 dnů.

V našem případě činí př. denní hodnota pracovní síly Kč 20 ,-, t. j. živnotní prostředky nutné pro jednodenní dělníkovo živobytí lze vyrobit za čtyři hodiny práce. Avšak kapitalista najal dělníka na den, t. j. má právo žádat, aby mu dělník pracoval zákonných osm hodin.

Pracovní síla padesáti dělníků za pět dní stála tedy kapitalistu zhodnocení, přírůst hodnoty, který kapitalista získává zdarma.

50 x 5 x Kč 20 = Kč 5.000 (1.000 pracovních hodin)

vyrobila mu však hodnotu

50 x 5 x 8 hodin = Kč 10.000 (2.000 pracovních hodin)

ROZDÍL = Kč 5.000 (1.000 pracovních hodin)

V našem případě např. stojí jednodenní ( =osmihodinové) užití pracovní síly kapitalistu 20 Kč,- (= hodnotě čtyř pracovních hodin), hodnota však, kterou mu tato síla za den vytvoří, je Kč 40,- (8 x Kč 5,-).

Hodnota pracovní síly a její zhodnocení v pracovním procesu jsou tedy dvě různé veličiny. Tuto hodnotovou diferenci měl kapitalista na mysli, když kupoval pracovní sílu.“ (Marxův Kapitál I., str. 134)

Odkud tedy pramení kapitalistův zisk, kde má svůj zdroj nadhodnota? Nadhodnota je tedy hodnota, kterou vyrobí námezdní dělník pro kapitalistu nad hodnotu své pracovní síly. Jinými slovy: „Nadhodnota je rozdíl mezi hodnotou dělníkem vyrobenou a hodnotou jeho pracovní síly, která se při této výrobě spotřebuje.“

Kapitalista neopomene učinit každoročně procentuální odpis (např. 10 % - kdy po 10 letech je odepsán, vyřazen jako nepotřebný a nahrazen novým) a vykalkulovat toto procento do hodnoty výrobku. Kapitál fixní = budovy, zařízení, stroje; Kapitál oběžný = suroviny, látky pomocné a pracovní síla. V kapitálu oběžném se hází do jednoho pytle jak PRACOVNÍ SÍLA, TAK SUROVINY. Tím se tedy zakrývá a zahaluje pramen nadhodnoty, skrývá se vykořisťování práce kapitálem.

Hodnota výrobku se skládá ze tří částí:

  1. Z kapitálu KONSTANTNÍHO (hodnota vložená do výrobních prostředků) – c,

  2. Z kapitálu VARIABILNÍHO (hodnota vložená do pracovní síly) – v,

  3. Z NADHODNOTY – n; tu kapitalista získává zadarmo.

Pracovní den se skládá ze dvou částí:

První část dne – pracovní doba nutná (v)

Druhá část dne – dělník vyrábí nadhodnotu pro kapitalistu (n)

Poměr nadbytečné doby pracovní k době nutné je tedy měřítkem pro stupeň vykořisťování práce kapitálem. Jestliže dělník např. pracuje osm hodin denně a odpracuje denní hodnotu své pracovní síly za čtyři hodiny, kdežto v dalších čtyřech hodinách vyrábí nadhodnotu, je tento poměr 4 : 4; stupeň vykořisťování tu činí 100 %, to znamená, že dělník pracuje pro kapitalistu právě tolik hodin, kolik pro sebe.

Stupeň vykořisťování se rovná též poměru nadhodnoty (n) k proměnlivému kapitálu (v), poněvadž – jak víme – nadhodnota se vyrábí v nadbytečné době pracovní, kdežto proměnlivu kapitál se reprodukuje v době nutné.

Poměr nadhodnoty k proměnlivému kapitálu (n : v) je míra nadhodnoty.

Nadhodnota se má k proměnlivému kapitálu jako nadpráce k práci nutné, čili míra nadhodnoty (n : v) je nadpráce : nutná práce.

Oba poměr vyjadřují v různé formě tutéž proporci, jednou ve formě zpředmětněné práce, po druhé ve formě pohyblivé, činné práce. Míra nadhodnoty je tudíž přesným výrazem pro stupeň využití pracovní síly kapitálem nebo dělníka kapitalistou.“ (Marxův Kapitál I., str. 154.)

Vezměmě statistický příklad ze Spojených států amerických. Dává nám – ovšem jen v nejhrubších rysech – představu o stupni vykořisťování resp. O míře nadhodnoty v USA. Roku 1929 činila tam úhrnná hodnota průmyslové výroby čili tzv. „národní produkt“

70.435 mil. dolarů

surovin bylo při

tom zpracováno za 38.550 mil. dolarů

opotřebení strojů

a zařízení činilo 2.600 mil. dolarů 41.150 mil. dolarů

dělnická třída přidala tedy

národnímu produktu hodnoty 29.285 mil. dolarů

na mzdách bylo jí však vyplaceno

úhrnem toliko 11.621 mil. dolarů

úhrn nadhodnoty činil tedy 17.664 mil. dolarů

Z toho plyne míra nadhodnoty resp. stupeň vykořisťování

n : v = 17.664 : 11.621 = asi 152 %.

To znamená, že si kapitalistická třída Spojených států amerických přivlastnila v roce 1929 na nadhodnotě zdarma více než jeden a půlkrát tolik, než kolik vyplatila na mzdách dělnické třídě.

Vykořísťování se dotýká také střední třídy:

Profesor Jan Keller uvedl, že v roce 1993 platily velké firmy v České republice ze svého zisku 55 procent, v současnosti jen 19 procent.

„Dosavadní nižší vrstvy středních stavů - drobní průmyslníci, obchodníci a soukromníci, řemeslníci a rolníci - všechny tyto třídy klesají do řad proletariátu, zčásti proto, že jejich malý kapitál nestačí...“

Karel Marx: Manifest komunistické strany, Londýn 1848

Pokud nejbohatší přestávají platit na sociální stát, tak tato problematika bude muset být provedena na úkor střední třídy, ale ta to nemůže nadále utáhnout.

Zdroje:

ULRYCH, J.: Základy marxistické ekonomie. Praha : Svoboda, 1951, str. 61 – 67

MARX, K.: Kapitál. Praha : Svoboda, 1978-1980

Stručné články:

Marxův Kapitál http://pavelherman.blog.idnes.cz/c/380073/Marxuv-Kapital.html

NADHODNOTA: Výsledek nezaplacené dělníkovy práce a vykořisťování

http://pavelherman.blog.idnes.cz/c/399025/Nadhodnota-vysledek-nezaplacene-delnikovy-prace-a-vykoristovani.html

VYKOŘISŤOVÁNÍ: Výroba absolutní a relativní nadhodnoty

http://pavelherman.blog.idnes.cz/c/437595/Vykoristovani-Vyroba-absolutni-a-relativni-nadhodnoty.html

foto: Otrok v kapitalismu
foto: K čemu slouží marxismus? K osvobozování pracující třídy od třídy kapitalistické.
foto: Kapitalistický stát vykořisťuje? Podle hospodaření! Dělník dává část zaměstnavateli a po zdanění i státu.
Autor: Pavel Herman | pondělí 1.12.2014 12:00 | karma článku: 19.89 | přečteno: 1572x

Další články blogera

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví I.: Obvodní soud pro Prahu v roce 2017 jako v 50. letech?

Jedná se o záležitost sp. zn. 12 C 32/2013, kde se účastník řízení, svědci a veřejnost byli přítomni nesprávného úředního postupu, který dosahuje intenzity trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

14.9.2017 v 9:42 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 532 | Diskuse

Pavel Herman

Hotely v severním Vietnamu si můžete snadno poplést

Ve Vietnamu se zcela běžně můžete setkat s tím, že dva docela odlišné hotely mají stejný název. Nejdříve nás zcela stejný název zavedl do odlišného hotelu, kde jsme si dali oběd a poté pokračovali do toho správného.

11.9.2017 v 15:27 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 370 | Diskuse

Pavel Herman

Keramická dílna a umění ve vesnici Bat Trang

Bat Trang je vesnice v severním Vietnamu, která je vzdálená 15 kilometrů jihovýchodně od Hanoje. Jedná se o tradiční vesnici s výrobou porcelánu a keramiky s tradicí sahající až do 14. století a vývozem do celého světa.

9.9.2017 v 11:08 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 152 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 210 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zelení: Prý přijdou apokalyptické davy nezaměstnaných

Taky patříte k těm, kdo na poslední chvíli žhaví mozkové závity a ne a ne se rozhodnout, které straně to tam zhruba za měsíc hodit? Možná jste se tak jako řada jiných rozhodli, že s velkými stranami už nechce mít nic společného.

22.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 42.14 | Přečteno: 4600 | Diskuse

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 366 | Diskuse

Petr Šindelář

Dostane další česká vláda odvahu zrušit zbytečná ministerstva?

Strany a hnutí voličům právě nyní naplno namlouvají, jak po nástupu do vlády budou vše ohromně zjednodušovat, srdnatě šetřit, zápasit s byrokracií a některé si dokonce pohrávají i s nápadem, že zruší nefunkční ministerstva...

21.9.2017 v 9:52 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jiří Rybár

Platový kolotoč zvyšuje obrátky

Z firem pronikají zprávy o růstu mezd. Když se ekonomice daří, mělo by se dařit i lidem. Pokud jste ale zaměstnavatel, trochu vás to možná i děsí. Nemůžete nepřidat, jinak vám lidi utečou ke konkurenci. Ale kde na to vzít?

20.9.2017 v 16:04 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 563 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.