Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Míra nadhodnoty a zisku (v továrnách a službách)

1. 02. 2015 9:03:24
Zaměstnanci vedle nutné práce vykonávájí „nadpráci,“ z které vzniká nadhodnota. Ta je jim však odcizena, protože si ji přivlastní kapitalista, a tím zaměstnance vykořisťuje. Zde jsou uvedeny příklady „vykořisťování“ zaměstnanců pracujících ve „službách“ (číšníci a prodavači) a v „továrnách.“

Vzorec n : (k + v) se nazývá míra zisku. Míra zisku je tedy poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu. Kapitalistu zajímá poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu, t. j. míra zisku, dělníka na druhé straně zajímá míra nadhodnoty.

Příklad: Jsou dva kapitály po 1000 Kč

V prvním případě: k = 850 a v = 150; dělníci pracují při 8 hodinové pracovní době 3 hodiny pro sebe a 5 hodin pro kapitalistu, což znamená, že nadhodnota činí 250 Kč.

Druhý kapitál se skládá:k = 600 a v = 400. Dělníci při 8 hodinové pracovní době pracují 4 hodiny pro sebe a 4 hodiny pro kapitalistu, tudíž nadhodnota se rovná 400 Kč.

Jaká je míra nadhodnoty a jaká je míra zisku u obou kapitálů?

Míra nadhodnoty v prvním případěje 250/150 = 5/3, t. j. 166 2/3 %. V druhém případě 400/400, t. j. 100 %.

Míra nadhodnoty u prvního kapitalisty je větší – dělník je více vykořisťován. Míra zisku je v prvním případě 250/1000, t. j. 25 % a v druhém případě 400/1000, t. j. 40 %.

Míra zisku je vyšší v druhém případě, ačkoliv míra nadhodnoty je vyšší v prvním případě (a přece je absolutní velikost nadhodnoty závislá na velikosti v a stupní vykořisťování.

Absolutní nadhodnota – znamená zvýšení nadhodnoty na podkladě zvýšení pracovní doby.

V tomto případě se prodlužuje nadpráce. Dělníci pracují 8 hodin, 3 hodiny pro sebe (nutná nadpráce) a 5 hodin pro kapitalistu (nadpráce). Pracovní doba se prodlužuje na 9 hodin. Nutná práce zůstává 3hodinová, což znamená, že nadpráce je větší a tím také nadhodnota je větší.

Často se využívá ve službách (číšníci, prodavači), kde jsou zaměstnanci nuceni kromě 8 hodin pracovat ještě hodiny přes čas, které se sice platily, ale ne vždy v míře, jaká by odpovídala mzdě.

Dále existoval způsob „paušálního placení“ hodin přes čas. Kapitalista měl v úmyslu platit například 3 Kč za hodinu, t. j. týdně (48 hodin) 144 Kč. Místo toho určil 2,5 Kč, t. j. 120 Kč týdně a 24 Kč jako „paušál“ za hodinu každý den.

Platil tedy zase 144 Kč, ale za 9 hodinovou, místo za 8 hodinovou pracovní dobu. Tam, kde byla organizační roztříštěnost zaměstnanců velká, přiměl strach zaměstnanců před výpovědí, aby pracovali „dobrovolně“ zadarmo.

Relativní nadhodnota – znamená zvýšení nadhodnoty, tedy především zvýšení nadpráce, aniž by pracovní doba byla změněna.

V tomto případě dělníci pracovali 8 hodin a pracují dále 8 hodin, přesto se nadpráce zvětší z 5 hodin na 6 hodin. To je možné jenom, když se nutná práce sníží z 3 hodin na 2 hodiny.

V závodech se zvyšuje produktivita práce tím, že se snižuje počet dělníků, aniž by se vyrobilo méně. Jednotliví dělníci dostávají stejnou mzdu jako dříve, dohromady však dostávají o to méně, o co má kapitalista více nadhodnoty.

Zvýšená produktivita má za následek pokles ceny dotyčného zboží. Dejme tomu, že ceny klesnou tak, že dělník si může všechny své potřeby koupit za 2/3 toho, co dosud musel platit 2/3 dřívější mzdy, aniž by přestal platit hodnotu jejich pracovní síly.

Nutná práce klesne ze 3 hodin na 2 hodiny, ale dělník dostane za tuto nižší mzdu totéž, co dříve za vyšší; jinak řečeno: zvýšení produktivity v oborech výroby zboží pro potřebu dělníka jde ve prospěch kapitalisty.

Intensita práce

Případ I. je obvyklý, že dělník pracuje 8 hodin. Hodnota jeho pracovní síly činí 3 hodiny, takže 3 hodiny pracuje pro sebe a 5 hodin pro kapitalistu.

Případ II. znamená změnu, kterou nazveme intenzifikací práce. Dělník vykonává za 1/2 hodiny tolik, co předtím (v případě prvním) za hodinu. Jeho 8 hodinová pracovní doba je totožná s 16 půlhodinovou pracovní dobou, poněvadž jednotka se nyní projevuje v půlhodinách.

Dostává-li stejnou mzdu jako v případě prvním, tak odpovídá obnově jeho pracovní síly práce tří půlhodin. Dělník tedy pracuje 1 1/2 hodiny pro sebe a 6 1/2 hodin pro kapitalistu.

Případ I:

A 1 2 3 B 4 5 6 7 8 C

l – l – l – l – l – l – l – l – l

Případ II:

A 1 2 3 4 B 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 C

l – l – l – l – l - l – l – l – l – l – l – l – l – l – l – l - l

Zde se prodlužuje nadpráce tím, že se zkracuje nutná práce, aniž by tedy pracovní doba byla prodloužena. Z tohoto hlediska se zvýšení nadhodnoty intenzifikací práce jeví jako relativní nadhodnota.

Pracovní doba byla vlastně prodloužena z osmi pracovních jednotek na 16, při čemž každá pracovní jednotka byla zhuštěna a tím zkrácena, takže zvýšení nadhodnoty se jeví současně jako absolutní nadhodnota.

Při intenzifikaci práce může kapitalista dokonce zvýšit mzdu a přitom zvýšit nadhodnotu a míru nadhodnoty. Například: Když v našem případě zvýší mzdu o jednu třetinu.

To znamená, že platí mzdu, která odpovídá hodnotě dvou hodin (4 půlhodin A – B) místo 1 1/2 hodiny. Přes toto zvýšení odpovídá nadhodnota 6 hodinám, tedy více než v prvním případě, kdy odpovídá 5 hodinám a míra nadhodnoty vyjádřená v hodinách je 6/2 (300 %) proti 5/3 (166 2/3 %).

Stroj a hodnota - odpis

Stroj se ve výrobě nespotřebovává, ale jen opotřebovává, t. j. ztrácí část své hodnoty, kterou odevzdává do výrobku. To samozřejmě závisí na trvanlivosti a využití stroje.

Stroj sám o sobě zvyšuje produktivitu práce – snižuje množství práce nutné k zhotovení určitého výrobku. Je produktivní jen tehdy, když práce, kterou nahrazuje, je větší, než práce, kterou sám stál.

Výše mezd a užívání strojů

Kapitalistovi se vyplácí stroj tím spíše, čím větší mzdy platí dělníkům, kteří se strojem nahrazují, jinak řečeno, čím vyšší jsou mzdy za jinak stejných okolností, tím silnější pohnutky pro kapitalisty zavádět stroje, tedy zvýšit produktivitu práce.

Závěr:

To je také důvodem kvůli kterému se zvyšuje tempo práce. Proto musíme v zaměstnání plnit vyšší normy, ze kterých má zaměstnavatel zkrátka vyšší nadhodnotu! Pokud tedy máme v úmyslu hodnotit efektivitu, tak vlastník továrny (akcionář) s výplatou (dividendy) 14 milionů korun nemůže být přece 1.000krát efektivnější, než zaměstnanec s mzdou 14.000 korun.

Zdroj: FELIX, O.: Politická ekonomie, Rovnost (Vysoká škola politických a hospodářských věd), Praha 1950, str. 55 – 63.

foto: My pracujeme a oni bohatnou
Autor: Pavel Herman | neděle 1.2.2015 9:03 | karma článku: 21.96 | přečteno: 1852x

Další články blogera

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví I.: Obvodní soud pro Prahu v roce 2017 jako v 50. letech?

Jedná se o záležitost sp. zn. 12 C 32/2013, kde se účastník řízení, svědci a veřejnost byli přítomni nesprávného úředního postupu, který dosahuje intenzity trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

14.9.2017 v 9:42 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 532 | Diskuse

Pavel Herman

Hotely v severním Vietnamu si můžete snadno poplést

Ve Vietnamu se zcela běžně můžete setkat s tím, že dva docela odlišné hotely mají stejný název. Nejdříve nás zcela stejný název zavedl do odlišného hotelu, kde jsme si dali oběd a poté pokračovali do toho správného.

11.9.2017 v 15:27 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 370 | Diskuse

Pavel Herman

Keramická dílna a umění ve vesnici Bat Trang

Bat Trang je vesnice v severním Vietnamu, která je vzdálená 15 kilometrů jihovýchodně od Hanoje. Jedná se o tradiční vesnici s výrobou porcelánu a keramiky s tradicí sahající až do 14. století a vývozem do celého světa.

9.9.2017 v 11:08 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 152 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jan Ferenc

Mzda a výdělek řidičů

Mzdy řidičů mezinárodní kamionové dopravy jsou oblíbeným debatním tématem. Trvá to něco přes dva roky, od doby, kdy některé západoevropské země s Francií v čele začaly kušnit, že čeští řidiči vydělávají málo.

22.9.2017 v 21:03 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 226 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Zelení: Prý přijdou apokalyptické davy nezaměstnaných

Taky patříte k těm, kdo na poslední chvíli žhaví mozkové závity a ne a ne se rozhodnout, které straně to tam zhruba za měsíc hodit? Možná jste se tak jako řada jiných rozhodli, že s velkými stranami už nechce mít nic společného.

22.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 42.18 | Přečteno: 4654 | Diskuse

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 366 | Diskuse

Petr Šindelář

Dostane další česká vláda odvahu zrušit zbytečná ministerstva?

Strany a hnutí voličům právě nyní naplno namlouvají, jak po nástupu do vlády budou vše ohromně zjednodušovat, srdnatě šetřit, zápasit s byrokracií a některé si dokonce pohrávají i s nápadem, že zruší nefunkční ministerstva...

21.9.2017 v 9:52 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jiří Rybár

Platový kolotoč zvyšuje obrátky

Z firem pronikají zprávy o růstu mezd. Když se ekonomice daří, mělo by se dařit i lidem. Pokud jste ale zaměstnavatel, trochu vás to možná i děsí. Nemůžete nepřidat, jinak vám lidi utečou ke konkurenci. Ale kde na to vzít?

20.9.2017 v 16:04 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 563 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.