Po skoro hodinovém svezení v cyklorikše jsem nemohl přehlédnout, jak typické rodinné domy, tak ani způsob rodinného podnikání ve Vietnamu. Také jsem tady ochutnal tradiční kávu Ca Phe, která se připravuje za pomoci Phin filtru.
Cyklorikše jsou obvykle tříkolky, ačkoliv je možné narazit i na čtyřkolové, které jsou poháněné pedály nebo elektrickým motorem. První cyklorikša byla sestavena v roce 1880 a k jejich masovému využívání došlo v roce 1929 v Singapuru. Zhruba kolem roku 1950 se potom cyklorikše rozšířily do každé východoasijské země.
Zatímco v Indii a Číně sedí spolujezdec za řidičem, tak v Indonésii, Malajsii a Vietnamu sedí řidič za sedadlem spolujezdce. Ale na Filipínách, Singapuru nebo Barmě cestující sedí na postranních vozech vedle řidiče.
Podle názvu se Velotaxi používají v Německu, cyklorikše ve Vietnamu a Kombodži, pedicab ve Velké Británii a Kanadě, kolotaxi v New Yorku, bicitaxi v Mexiku, trishaw v Malajsii, becak v Indonésii.
Pokud se rozhodnete vyměnit místo s řidičem cyklorikše ve Vietnamu, tak je nutné upozornit, že nemá klasické brzdy jako jízdní kolo, ale pouze táhlo pro přední kola za zadkem spolujezdce a zadní kolo za zadkem řidiče.
Den válečných veteránů
Na sloupech se objevují nápisy: 70 let od vzpomínky na „Den raněných vojáků.“ Datum 27. 7. je dnem válečných veteránů, neboli invalidů.
Vietnamská architektura
Vietnamské domy jsou tři až čtyřpatrové a v každém patře je umístěn jeden, maximálně dva pokoje. Základní je první patro, které slouží jako uvítací místnost a kuchyň (klasická). Ve druhém patře jsou postele a koupelny (záchod a vedle sprchový kout). V posledním patře je malá místnost a sušárna na zavěšení prádla. Veškerý nábytek je ze dřeva, protože nemá takovou tepelnou vodivost jako ostatní materiály.
Štíhlé stavby do výšky ve Vietnamu mají mnoho důvodů. Jedním z nich jsou záplavy u Rudé řeky a dalším důvodem je hlavně vysoká cena pozemků ve městech a vyšší koncentrace obyvatelstva než v České republice.
Rodinné podnikání
Ve Vietnamu je vzhledem k podpoře rodinného podnikání velké množství malých podnikatelů. Rodinné firmy platí ročně malou daňovou sazbu a nejsou proto zatěžovány účetnictvím a výmysly v podobě EET.
Vietnamská káva Ca Phe
Vietnam je v současnosti jedním z největších producentů kávy na světě, ačkoliv byla káva původně do Vietnamu přivezena francouzskými kolonisty až v 19. století. Vietnamská káva je nejen svojí barvou a konzistencí, ale i vůní a chutí opravdu odlišná oproti jiným kávám.
Konzistenčně skvěle drží tvar a po stránce čichové voní sladce jako čokoláda. Je zapotřebí upozornit na to, že vedle kvalitnější arabiky (rostoucí od 600 do 2.000 metrů) a méně kvalitnější robusty (rostoucí v nižších nadmořských výškách) se ve Vietnamu pěstují také odrůdy Cherry a Catimor, ze kterých je namixována tradiční směs pro kávu Trung Nguyen (cena v tržnici Sapa za 500 g je 150 korun).
Nejlépe se tato káva připravuje přes filtr Phin, který tuto nahrubo pomletou kávu přefiltruje (v tržnici Sapa se prodává za 80 korun). Filtr má nádobku s filtrovaným dnem, na které se nasype porce kávy. Na něj se potom přišroubuje druhý dírkovaný filtr, který se postaví na skleničku. Dovnitř se nalije horká voda, přiklopí se pokličkou a čeká se na překapávání asi 5 minut.
Podle zvolené chuti se káva dělí podle způsobu přípravy na Ca Phe Nóng jako samostatná horká káva, Ca Phe Sura Nóng jako horká s kondenzovaným mlékem nebo Ca Phe Sura Da – s mlékem a ledem.
Vietnamská káva se často pije se sladkým mlékem, tzn s kondenzovaným, které schová i tu nejdrobnější hořkost a umožní rozvinout chuť oříškovému až čokoládovému aroma. Pro vietnamskou kávu Trung Nguyen jsou používány odrůdy Arabica, Robusta, Liberica, Chari a Catimor, takže nikde jinde tolik druhů kávy společně nenajdete.
Příště 9. díl: Návštěva Chrámu literatury a První univerzity v Hanoji.
http://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=617847
