Ekonomický systém ve Vietnamu

Vietnamská socialistická republika se zaměřuje na rozvoj socialisticky orientovaného tržního hospodářství. Soukromé podnikání má tedy možnost zvolit si jakoukoliv formu organizace výroby, která není omezována.

V oblasti podnikání je tedy zaručena rovnoprávnost vlastnických forem, pokud to je to tedy v zájmu státu a samozřejmě i ve prospěch životní úrovně občanů. Ve Vietnamu je tedy samozřejmostí, že legálně získaný kapitál, majetek a investice mají zajištěnu právní ochranu státu. 

Vzhledem k současnému legislativnímu prostředí pro jednotlivé podnikatelské formy a srozumitelným daňovým zákonům se ve Vietnamu zlepšilo investiční prostředí. Vietnam je také od roku 2006 členem Světové obchodní organizace.

Ve Vietnamu ekonomika funguje na základě volné konkurence a nízkých daní. Nechybí zde zákony jako např. Zákon o obchodu, Investiční zákon, Zákon o konkurenci, Zákon o podniku, Zákoník práce a sociální zabezpečení nejen u státních zaměstnanců, ale i továrních dělníků (v případě zemědělců a živnostníků zůstává spíše v rodinách).

Zákon o obchodu

Ve Vietnamu z hlediska podnikatelského prostředí existuje Zákon o obchodu (Commercial Law – Luat Thuong Mai), č. 36/2005/QH11 (9 kapitol a 324 paragrafů), který byl vydán 14. června 2005. Podle tohoto zákona se osoby podnikající v oblasti obchodu zapisují do rejstříku. Obchodní kontrakty ohledně nákupu či prodeje zboží jsou uzavírány ústní nebo písemnou formou.

Pokud zahraniční podnikatel založí společnost ve Vietnamu podle tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy, kde je Vietnamská socialistická republika rovněž účastníkem, tak je považována za vietnamskou společnost. Pokud se jedná o obchodní reklamu, tak Vietnamští a zahraniční podnikatelé mají právo na reklamu a propagaci vlastního zboží.

Investiční zákon

Pro ochranu vlastnických práv vznikl Investiční zákon (Law On Investment – Luat Dau Tu), č. 67/2014/QH13, vydaný 26. listopadu 2014). Upravuje postupy pro provádění investičních činností, včetně práv a povinností investorů, státní zřízení investic ve Vietnamu, investičních pobídek a registraci a hodnocení investičních projektů.

Existencí investičního zákona je zaručována ochrana vlastnických práv na investovaný kapitál včetně ostatních zákonných práv investorů. Tato legislativa pro zahraniční investory ve Vietnamu znamená záruku spravedlivého a rozumného přístupu, který je spojován s vytvářením příznivých podmínek pro investování.

Zákon o konkurenci

Kvůli ochraně práva na konkurenci vznikl Zákon o konkurenci (Competiton Law – Luat Canh Tranh), č. 27/2004/QH11 (8 kapitol a 123 paragrafů), který byl vydán 3. prosince 2014. Tento zákon definuje omezování konkurence a stanoví postupy či postihy za porušení zákona o konkurenci.

Podle tohoto zákona se podniky nesmí dopouštět diskriminace vůči jednotlivým podnikatelům, vytvářet kartelové dohody a porušovat práva spotřebitelů. Orgány státní správy rovněž nesmějí vytvářet překážky konkurenci na trhu. Podniky s převládajícím postavením na trhu mají zakázáno: dodávat služby a prodávat zboží pod celkové výrobní náklady, a to s cílem vyřadit konkurenci z trhu.

Zákon o podniku

Dalším důležitým zákon pro oblast podnikání je Zákon o podniku (Enterprise Law – Luat Doanh Nghiep) č. 60/2005/QH11, který byl vydán 29. listopadu 2005. Tento zákon stanovuje pravidla zakládání podniků ze všech sektorů hospodářství, kde podniky mají právo samostatně podnikat, volit si odvětví, obory, územní vymezení, formu podnikání a investování.

Povinností podniků je podnikat s potvrzením pro registraci, vést podnikové účetnictví, zaregistrovat se u příslušného daňového úřadu, podávat daňová přiznání; provádět sociální, zdravotní a jiná pojištění zaměstnanců podle zákona o pojištění; dodržovat kvalitu výroby a služeb; vést podnikovou statistiku podle zákona o statistice a dodržovat práva zaměstnanců v souladu se zákonem o práci.

Zákoník práce

Zákoník práce (Labor Code – Luat Lao Dong) č. 10/2012/QH13, který byl vydán 18. června 2012. Tento zákon ochraňuje právo na práci a další práva pracujících, ale zároveň i zákonná práva a zájmy těch, kteří pracovní sílu užívají, tedy zaměstnavatelů. Je platný pro všechny zaměstnance a pro všechny organizace či jednotlivce na základě pracovní smlouvy, a to bez ohledu na sektor hospodářství nebo formu jejich vlastnictví.

Zákoník zaručuje pracovníkům mzdu nebo plat na základě dohody se zaměstnavatelem, která nesmí být nižší než minimální mzda, kterou stanovuje stát. Tuto minimální mzdu stanovuje vláda na základě cen životních potřeb. Zaměstnanci mají zaručeno právo na stávku, nárok na pracovní volno, placenou dovolenou a sociální pojištění podle zákona.

Vláda vyhlašuje škály mezd a platů a mzdové tabulky pro účely výpočtu sociálního a zdravotního pojištění, pro výpočet odměňování práce přes čas, práce v nočních hodinách, atd. Pracovní doba nesmí překročit 8 hodin za den nebo 48 hodin za týden. Dodržují se zásady o bezpečnosti práce či rovnoprávnosti obou pohlaví.

Sociální zabezpečení

Systém sociálního zabezpečení je stanoven Zákoníkem práce, který byl Národním shromážděním schválen dne 23. června 1994. Podle poslední úpravy v roce 2014 se uplatňuje pro zaměstnance soukromého i veřejného sektoru (včetně pracovníků v domácnosti, státních úředníků a ozbrojených sil) se smlouvou minimálně na 3 měsíce.

Zaměstnavatel povinně přispívá 14% a zaměstnanec povinně přispívá 8% ze své mzdy do fondu sociálního zabezpečení, který je pod ochranou státu. V době těhotenství má zaměstnankyně přispívající do fondu sociálního zabezpečení nárok na dávky ve výši 100% její mzdy. Dávka ve stáří je u můžu ve věku 60 let a u žen 55 let s podmínkou, že přispívali minimálně 20 let.

Daňový systém

Vedle Daně z přidané hodnoty (DPH), respektive Value Added Tax (VAT) a spotřebních daní současný daňový systém po novele z roku 2009 zahrnuje také daň z příjmu právnických či fyzických osob, dovozní a vývozní cla nebo například daně z užívání přírodních zdrojů a půdy.

Zákon o dani z přidané hodnoty (Law On Value-Added Tax), č. 13/2008/QH12 (7 kapitol a 14 článků), který byl vydán dne 3. června 2008. Podle tohoto zákona jsou jednotlivé sazby daně uplatňovány na zboží a služby s výjimkou aktivit dotovaných ze státního rozpočtu jako jsou zemědělství, zdravotnictví, školství a neziskové aktivity.

Nulové dani podléhá například pěstování a produkty z chovu či rybolovu, které nebyly zpracovány; plemena zvířat a odrůdy rostlin; sůl vyráběná z mořské vody; životní pojištění, pojištění studentů, pojištění roslin a zvířat; státní obytné domy prodávané státem; veřejné pošty a telekomunikace; služby poskytování úvěrů; obchodování s cennými papíry.

Nulové dani podléhají ještě zboží a služby jako rozhlasové a televizní vysílání financované státem; publikace, import a distribuce novin, časopisů, vzdělávacích knih a učebnic; hromadná doprava autobusem a tramvají; internetové přípojení, zboží a služby podnikatelů, kteří mají měsíční příjem nižší než společná minimální mzda pro domácí organizace a podniky.

Sazby DPH jsou v podobě zvýhodněné sazby ve výši 5% (pitná voda, potraviny, zdravotnická zařízení, služby v zemědělství), základní sazby ve výši 10% (ropa, zemní plyn, rudy, elektřina a elektrotechnika, stavební materiál, pronájem nemovitostí a cestovní ruch, právní a poradenské služby), sazba ve výši 20% (zlato, stříbro, drahokamy).

Spotřební daň (SCT – Special Consumption Tax) podle zákona č. 70/2014/QH13) je vysoká zejména pro alkohol (nad 40%) ve výši 50 %, pivo 65 %, tabákové výrobky cca 70 %, dopravní prostředky: automobil 50 % a s vyšším objemem motoru až 100 %, mikrobus 30% a minibus 15 %. Nižší spotřební daně existují pro točené pivo ve výši 15% či naftu a benzín ve výši 10%.

V případě daně z příjmů fyzických osob s trvalým pobytem se její výše pohybuje na základě příjmu od 5 do 30 procent. To tedy znamená, že se toto zdanění nevztahuje na zahraniční pracovníky z České republiky, protože má od roku 1999 s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Daň z příjmů fyzických osob (PIT – Personal Income Tax), podle zákona č. 84/2008/TT-BTC, vyhláška č. 100/2008/ND-CP, která je platná již od 1. 1. 2009, aktuální v roce 2018.  

Sazby daně z příjmů fyzických

Příjem v milionech VND (tisíc Kč)

Měsíční sazba Roční sazba Daňová sazba (%)

do 5                     0 – 60            5

od 5 do 10          60 - 120       10

od 10 do 18      120 – 216      15

od 18 do 32       216 – 384      20

od 32 do 52       384 – 624      25

od 52 do 82       624 – 960      30

nad 82               nad 960         35

U daně z příjmů právnických osob (domácí i zahraniční) existuje standardní základní sazba 20%. Pokud firmy splňují určitě zákonem stanovené podmínky (obor či oblast podnikání), tak mohou být tyto sazby daní nižší, a to 15 a 10%. V zákonu o dani z příjmu jsou rovněž definovány i podmínky pro možnost a délku daňových prázdnin.

V současnosti existují daně z příjmu u kapitálového majetku (CGT – Capital Gains Tax), kam patří příjmy z pronájmu a prodeje nemovitostí, úroky, cenné papíry, dividendy a dědictví.

Sazby daně z příjmů u kapitálového majetku od 1. 1. 2016

Příjmy                                   Daňová sazba (%)

Prodej nemovitostí                25 nerezidenti / 2 rezidenti

Pronájem                               5 až 35 progresivně

Úroky, dividendy, licence       5

Cenné papíry                        20

Dědictví a dary                      10

Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax), je využívána kvůli těžbě ropy, plynu nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí a zlato). Výše daně se pohybuje na základě projektu a místa těžby od 3 až do 35%. Výjimky jsou uvedeny v zákoně.

Daň z užívání půdy (Land Use Righ Tax) je určována na základě lokalizace (město nebo venkov), úrovně infrastruktury (vodovody a kanalizace, elektřina, doprava) nebo typu projektu. Jednotlivé sazby nebo případné osvobozené projekty jsou uvedeny v zákoně.

Živnostenské oprávnění (BLT – Business Licence Tax) – neboli živnostenské oprávnění, obchodní licence či daňové identifikační číslo. Ve Vietnamu je důležité se zaregistrovat podle výše kapitálu s ročním registračním poplatkem od 1 do 3 milionů VND. Ve Vietnamu se platí roční paušál ve výši od 50 tisíc do 1 milionu VND za měsíc (v případě úspěšné registrace sleva 50 procent). 

Poplatek z registrovaného kapitálu v obchodním rejstříku:

Nad 10 bilionů VND                3 miliony VND

Od 5 bilionů do 10 bilionů      2 miliony

Od 2 bilionů do 5 bilionů         1,5 milionu

Pod 2 biliony                           1 milion

Základem pro výpočet BLT za rok je měsíční příjem:

Nad 1,5 milionu VND             1.000.000 VND

Od 1 milionu do 1,5 milionu      750.000

Od 750.000 do 1 milionu          500.000

Od 500.000 do 750.000            300.000

Od 300.000 do 500.000            100.000

300 nebo méně                           50.000

Závěr

Podniky všech hospodářských sektorů tedy mají zajištěnu možnost sdružovat se ke společnému podnikání, spojovat se s jednotlivci anebo politickými organizacemi ze zahraničí v případech (joint venture), kdy to dovolují zákony. Vietnamský stát tedy z tohoto důvodu zajišťuje podporu zahraničním subjektům, organizacím i jednotlivcům, aby měli možnost nejen investovat vlastní kapitál, ale i zavádět technologie v souladu s ustanovenými zákony.

Zdroje:

1)  Zákon o obchodu - Commercial Law, č. 36/2005/QH11
https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/vnm_e/WTACCVNM43_LEG_11.pdf

2) Investiční zákon - Law On Investment, č. 67/2014/QH13

http://www.economica.vn/Portals/0/Documents/67-2014%20Law%20on%20investment.pdf

3) Zákon o konkurenci - Competition Law, č. 27/2004/QH11

http://www.wipo.int/edocs/lexdocs/laws/en/vn/vn057en.pdf

4)  Zákon o podniku - Enterprise Law, č. 60/2005/QH11
http://english.pvn.vn/data/files/file/09_2013/09_2013_15.pdf

5)  Zákoník práce - Labor Code, č. 10/2012/QH13

http://ljip.vn/web/images/stories/labour-documents/luat%20lao%20dong%20English.pdf 

6)  Všeobecně zdroje ohledně daňového systému
https://globalconnections.hsbc.com/global/en/tools-data/country-guides/vn/tax-systemhttps://www.pwc.com/vn/en/publications/2017/pwc-vietnam-ptb-2017-en.pdfhttps://home.kpmg.com/content/dam/kpmg/pdf/2015/10/vietnam-2015.pdf