Samostatná faktura je špatně vymahatelná

Samostatná faktura bez právního podkladu, tj. smlouvy nebo objednávky nebo dalších důkazů je po právní stránce špatně vymahatelná. Dlužníkovi je zapotřebí zaslat upomínku a předžalobní výzvu a nezapomenout na promlčecí lhůtu.  

Faktura a náležitosti:

Faktury jsou podle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví účetními doklady, které podnikatel vystavuje z důvodu, aby mu jeho obchodní partneři platili za provedené služby nebo za odběr zboží.

Každá faktura dle § 11 obsahuje:

• označení účetního dokladu, obsah účetního případu,
• účastníky, peněžní částku (cena, měrná jednotka, množství),
• datum vyhotovení faktury a uskutečnění účetního případu,
• podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ,
• razítko a podpis dodavatele a datum splatnosti.

Podle § 33a odst 4) je postihem za nesprávně vystavený doklad pokuta ze strany finančního úřadu od 500 korun a výše.

Podnikatel je povinen na všech fakturách, objednávkách, obchodních dopisech a smlouvách (webových stránkách) uvádět své jméno, sídlo, identifikační údaj (IČ), tj. zápis do obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku/evidence z důvodu sankcí ze strany finančního úřadu.

Vymahatelnost dluhu:

Faktura není právním důvodem vzniku dluhu, tím je totiž smlouva, ať už písemná nebo ústní (důkazní nouze). Proto samotná faktura je bez právního podkladu, tj. smlouvy nebo objednávky v případě soudního sporu rizikovou záležitostí. Samostatná faktura neprokazuje dohodu stran, která se týká předmětu smlouvy, ceny či podmínek obchodu.

Ústní smlouva je sice ze zákona možná, ale věřitel musí její vznik složitě dokazovat (svědci, záznamy komunikace, fotodokumentace atd) nebo zaslat druhé straně obchodní potvrzovací dopis. Nejrozumnější je bez záloh a písemných dohod (třeba jen v podobě jednoduché objednávky – co, za kolik a dokdy) nebrat zakázky a odevzdávat vytvořená díla až po zaplacení faktury.

Kvůli náhradě soudních nákladů je důležité:

1) Zaslat dlužníkovi upomínku nezaplacené faktury (doporučeně s dodejkou)

2) Zaslat dlužníkovi předžalobní upomínku (výzvu) dle § 42 odst. 4 a §79 odst 1. (o. s. ř.).

Předžalobní upomínka:

• podání musí být písemné s originálním podpisem (popř. datovou schránkou),
• postačí její odeslání, nemusí být doručena,
• mezi odesláním předžalobní výzvy (upomínky) a zahájením řízení musí být minimálně 7 dnů,
• zásilka musí být označena doručovací adresou (resp. poslední známou adresou dlužníka),
• předžalobní upomínku je možné zaslat samostatně nebo v zastoupení advokátem.

Potom je možné pokračovat:

3) Návrhem na vydání platebního rozkazu (k okresnímu nebo městskému soudu) s doložením důkazů, ze kterých dluh žalovaného vyplývá – smlouva, úpis atd.

4) S návrhem na provedení exekuce, který nařizuje soud na návrh věřitele.

Promlčecí lhůty:

Obecná promlčecí lhůta je 3 roky. Pokud chceme zabránit promlčení dluhu, tak je nutné dlužníka žalovat u soudu. Pokud jsme tedy někomu půjčili (10. 8. 2017) částku 100.000 korun s tím, že nám peníze vrátí 15. 8. 2018, tak obecná promlčecí lhůta je do 15. 8. 2021.

Promlčecí lhůta se zastaví, pokud věřitel v promlčecí době uplatnil svoje právo u soudu nebo jiného orgánu veřejné moci a v zahájeném řízení pokračuje (pokud podáme žalobu, tak během soudního řízení promlčecí lhůta neběží a naše právo se nemůže promlčet).

Promlčecí lhůta se přerušuje, pokud bylo právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo bylo právo dlužníkem uznáno. Pokud máme pravomocný rozsudek soudu s tím, že nám dlužník opravdu dluží, tak naše právo se prostřednictvím zahájení exekuce promlčí za 10 let.

Poznámka: Objektivní lhůty jsou obvykle 10 až 15 let. Subjektivní lhůta v tomto případě je 3 roky. Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení se obecně promlčuje v 10-ti leté promlčecí lhůtě.

Zaplacený dluh je zapotřebí smazat:

Dlužní úpis: Věřitel, který má již dlužníkovo prohlášení ohledně uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, tak ho musí při splnění dlužníkovi vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. V případě, že věřitel dlužní úpis vydá dlužníkovi, aniž by byl dluh splně a aniž by mu zároveň vystavil kvitanci, vyjadřuje tím prominutí dluhu.

Splní-li dlužník dluh, tak má podle § 1952 občanského zákoníku právo na vrácení dlužního úpisu. Pokud to není možné, tak mu vydá věřitel potvrzení o tom, že dlužní úpis pozbyl platnosti.

Kvitance: Pokud přijme věřitel plnění, tak vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu, tzv. kvitance - § 1949 až 1951 občanského zákoníku. Obsahuje jméno dlužníka a věřitele, předmět plnění, místo a čas toho, kde a kdy byl dluh splněn atd. Toto je důležité dodržovat z hlediska dokazování u soudu.

Závěrem

1) V praxi tedy dochází k problémům, že faktura (včetně náležitostí) nemá právní podklad v podobě smlouvy nebo objednávky, která je bez dalších důkazů  (doklad o převzetí zboží, dodací list, komunikaci s dlužníkem, fotodokumentaci atd) je špatně vymahatelná. 2) Soud nemusí přiznat žalobci náklady řízení, protože dlužníka písemně neupozornil upomínkou a předžalobní výzvou.

3) Dalším problémem je v případě dluhu zmeškání promlčecí doby: a) subjektivní 3 leté pro podání žaloby a objektivní 10-ti leté na vymáhání exekuce. 4) V případě uhrazení dluhu je nezbytným dokladem dlužní úpis nebo kvitance, které mohou sloužit jako důkaz o zaplacení dluhu.