Vietnamské národnostní muzeum včetně muzea jihovýchodní Asie

18. 08. 2017 18:53:09
Vietnamské národnostní muzeum se nachází 8 kilometrů od centra Hanoje. Zajímavé historické památky jsou umístěny nejen uvnitř muzea, ale i venku jako například různé typy dřevěných domků nebo vodní loutkové divadlo (FOTO+VIDEO).

Výstava v muzeu se skládá ze třech částí:

1) Čtyřpodlažní budova s názvem „Dong Nam A“, která byla otevřena v roce 2013 a obsahuje exponáty etnických skupin v jihovýchodní Asii.

2) Venkovní plocha, které se říká „Architektonická zahrada,“ která představuje 10 ploch lidové architektury etnických skupin ve Vietnamu.

3) Dvoupodlažní budova „Trung Dong“ (Bronzový buben) postavená v roce 1997, která představuje etnické skupiny ve Vietnamu.

Vietnam Museum Ethnology of Hanoi - Trung Dong (Bronzový buben)

Video po první minutě obsahuje mnoho fotografií bez mluveného komentáře.

Vietnamské národnostní muzeum (Bao Tang Dan Toc Hoc Viet Nam) má rozlohu 43.799 m2 a patří mezi 6 nejvýznamnějších muzeí v Asii. Jeho návrh byl oficiálně schválen v prosinci roku 1987 a samotná výstavba trvala až do roku 1995. K otevření došlo v listopadu 1997. Dnes jeho prostory slouží jako centrum pro zachování hmotného a nehmotného kulturního dědictví.

Muzeum nabízí zajímavý informační přehled ohledně identity 54 různých etnických skupin v celém Vietnamu. Vychází z názoru, že Vietnam je multietnická země, a proto by měla být věnována větší pozornost sociokulturní rozmanitosti. Vedle toho navíc nabízí náhled do domorodého způsobu života spojovaného s kulturou a tradicemi v jihovýchodní Asii.

Výstava uvnitř muzea je zaměřena zejména na exponáty jako jsou dobové oblečení, šperky, zbraně, pracovní nářadí a hudební nástroje. K vidění jsou zde také exponáty týkající se pohřebních ceremonií a dalších duchovních rituálů včetně fotografií nebo videozáznamů. Venkovní expozice se zaměřuje na výstavu různých typů historických dřevěných domků a obydlí domorodého obyvatelstva.

Veškeré popisy vystavovaných artefaktů v muzeu jsou navíc uvedeny v anglickém a francouzském jazyce. Muzeum tedy nabízí neocenitelný pohled na historické dědictví a kulturní identitu. Pro náročnější hosty je v blízkosti muzea vodní loutkové divadlo, kaligrafie, kamenná hra (O An Quan), restaurace nebo obchod se slušným výběrem literatury a dárkových předmětů.

Oficiální webové stránky: http://www.vme.org.vn/

Obsah článku se člení na tři muzea:

1) Muzeum: Dong Nam A (Jihovýchodní Asie)

a)Techniky barvení a tkaní látek: Batik, Ikát, banánová vlákna, Brokát

b) Klenotnictví a výroba šperků

c) Ženské klobouky a čepice

d) Lakování dřevěných předmětů

e) Náboženství v jihovýchodní Asii

f) Loutkové divadlo z Myanmaru

e) Italská výstava obrazů Raffaella

2) Zahradní architektura: Domy a bydlení

a) Households – domácnosti

b) Stilthouse – dům na dřevěných pilotech

c) Longhouse of Ede – Dlouhý dům Edeů

d) Nha Mo Giarai – Hrobka menšiny Giarai

3) Muzeum: Trung Dong (Bronzový dům)

a) Národnostní skupiny ve Vietnamu

b) Lovení a rybaření

c) Výroba kónických klobouků v Chuong

d) Hudební nástroje

e) Vodní loutkové divadlo

1) Muzeum Dong Nam A (Jihovýchodní Asie)

V muzeu jsou artefakty z jedenácti zemí jihovýchodní Asie včetně etnografie obyvatelstva jižní Číny a severovýchodní části Indie.

Obyvatelé jihovýchodní Asie vytvořili bohaté kultury s různými místními odlišnostmi. Vlivy indické, čínské, arabské a západní civilizace zesílily kulturní a náboženskou rozmanitost. Obecné rysy domorodé kultury však nadále vytvářejí dominantní oblasti regionu.

Základní plodinou je rýže se dvěma kultivačními formami: mokrá (wet) a horská (mountain blend) rýže. Nejběžnější formou bydlení jsou domy na pilotech. Řemeslné výrobky využívají materiálů jako jsou látky, dřevo a lak.

Velká náboženství se rozšířila přes jihovýchodní Asii a často byla začleněna do domorodého způsobu života, který byl založen na uctívání předků a animismu, praktikující se i v současnosti. Šamanismus se ještě stále vykonává v některých oblastech.

V současné době je přežití kulturní rozmanitosti v jihovýchodní Asii vysoce ohroženo globalizací.

a) Techniky barvení a tkaní látek

Barvení látek batikováním

Batikování je technika, kterou se vytvářejí vzory na tkaninách s použitím vosku, aby se zabránilo okolnímu zabarvení. Na vytváření vzoru se používá „pero s ohnutou měděnou koncovkou.“ (Malajsie). Pero se naplní roztaveným voskem, aby bylo možné s ním malovat vzory na tkanině. Po namočení v barvě a usušení se odstraní vosk v horké vodě, aby se odhalil vzor na tkanině.

Technika batikování je stále běžná v mnoha oblastech, ale Jávské batikované plátno je známé kvůli svému vzhledu a kvalitě. Kawing, Ceplok a Sawat byly produkty, které si dříve vzhledem k jejich vysoké ceně mohla pořídit pouze královská rodina nebo aristokracie. Od počátku 20. století se v Indonésii používají samozřejmě i tiskové bloky k vytváření voskových vzorů.

Technika batikování: Ukázkové video

Ikátová technika tkaní

Ikát znamená techniku barvení s vysokou odolností, ve které jsou příze (soupravy nití), které se připravují pro tkaní, vázány do svazků a před tkaním jsou barveny v různých barvách. Při tkaní, jak samotné osnovy, tak i útku (nit provlékaná v příčném směru osnovou) se vytváří dvojitý ikatový materiál.

Jednou z charakteristik techniky ikát, kterou jednoznačně dokážeme rozpoznat, tak mohou být rozmazané konturní vzory tkaniny, jež jsou vyrobeny touto technikou. Technika ikat je populární v jihovýchodní Asii. Nicméně tou nejznámější je ikátová tkanina útkovou technikou z Kambodže a dvojitá ikátová tkanina Tenganan z Indonésie.

Jak se vyrábí Ikát

Pandanus a banánová vlákna

Vlákna z banánových stromů (banana fibers) nebo listů pandanus jsou zbavena malých vláken, která jsou následně vysušena a přetočena do tkaných přízí. V mnoha populacích jsou příze připraveny technikou základu barvení s ligatáty pro výrobu ikat.

Tkaniny vyrobené z pandanů a banánových vláken jsou nejvíce známé na Filipínách, obzvláště hnědé sochy svatých v katolických kostelech, tkaniny ifugao v (severní Luzon) a ikátové podlahové rohože T'boli.

Podlahové rohože ze stejného materiálu lze nalézt také v Dusunu (Brunej). Také v Indonésii jsou tyto textilie již dlouhou dobu známé, ale už se v současnosti nevyrábějí. Výjimkou je západní Papua pro určité rituály nebo pro obaly.

Výroba banánových vláken

Brokát (Vai Kim Tuyen)

Brokát tkaný hedvábnou osnovou se zlatým nebo stříbrným doplněným útkem je velmi sofistikovanou látkou. Příprava tenkých pružných stříbrných a zlatých vláken je velice obtížná.

Brokát pochází z Indie. Tento druh látky se rozšířil na mnoho míst v jihovýchodní Asii a později byl tkaný i místními obyvateli ve Vietnamu. Nejslavnějšími brokáty jsou songket Sumatra v Indonésii a jongsarat z Bruneje.

Kostýmy tkané zlatým a stříbrným vláknem jsou luxusní. V minulosti byly tyto výrobky využívány pouze pro královské rodiny a šlechtu. Dnes se běžně využívají textilie pro tkaní s kovovými vlákny.

Doplňkové vzory

Ženy z jihovýchodní Asie vyrábějí jedny z nejkrásnějších tkanin s tím, že používají extra vzory pro doplňkovou útkovou přízi při tkaní. Pro vytváření vzorů je nutné používat tkalcovský stav se dvěma řadami základních trámů a dalšími pro oddělení osnovy na vložení útku. Složitost vzoru určuje počet paprsků. Zahrnutí extra útku se provádí dvěma způsoby: buď prochází celou šířkou, nad nebo pod ním, nebo se prokládá tam, kde vzorek začíná. Tkadlec potom pracuje naopak. Nejvíce známou oblastí s výskytem doplňkových vzorů je provincie Sam Neua v Laosu.

b) Klenotnictví a výroba šperků

V jihovýchodní Asii je výroba šperků považována za starověké umění. Zlato je rozšířenější na ostrovech v jihovýchodní Asii. Na kontinentu ho ocení zejména lidé z nížin, zatímco ti, kteří bydlí v horských oblastech, tak používají především stříbro.

Nejpoužívanější technikou je repoussé, tzv. vytlačování, ve které jsou na vnější straně kovového předmětu vytvářeny vysoce reliéfní motivy tím, že se bouchají zevnitř. Technika se používá pro vytváření návrhu na zlatých a stříbrných špercích. V některých populacích jako Baba Nyonya (Malajsie) a Peranakan (Singapur) jsou jemné příze ze zlata a stříbra ohýbány a použity k vytvoření vzoru.

c) Ženské klobouky a čepice

Pro národy Akha, Yi, Yao a Hmong hrají klobouky a čepice důležitou roli v sociálním životě. Věk a postavení nositele mohou být určeny tvarem, vzhledem a ozdobami klobouků.

Klobouky pro dívky, mladé svobodné nebo vdané ženy mají specifické vlastnosti. Symbolizují obřady v průběhu života. Mladé svobodné ženy mnoha etnických skupin mění klobouky během puberty nebo když se vdají.

Klobouky pro vdané ženy jsou často sofistikovanější. V Thajsku Akha zdobí své klobouky mnoha stříbrnými ozdobami. Akha Loimi zdobí vzadu klobouky velkými stříbrnými destičkami.

d) Lakování dřevěných předmětů

Umění v lakování dřeva je známé po celé jihovýchodní Asii. Nejvíce je rozvinuto v Barmě / Myanmaru. Pryskyřice laku ze stromu Melanohorrea usitata se používá k povrchové úpravě předmětů vyrobených ze dřeva, bambusu nebo žíně.

Existují 4 techniky dekorování: Yun je technika, která používá barvy na řezaných vzorech. Shwei-zawa využívá kreslení motivů roztokem gumy, která je potom nalepena zlatými listy. Thayo se používá k vytváření reliéfových vzorků přiložením nití poválených v laku smíchaném s neloupanými plevy nebo kravským hnojem na předmět před tím, než se pokryje lakem. Vkládání fragmentů barevných zrcadel, sklenice drahých kamenů na reliéfech návrhů se nazývá Hman-zi Schwei-chd.

Lakovna: Barma / Myanmar - lakovna v Baganu

e) Náboženství v jihovýchodní Asii

Animismus býval populární po celé jihovýchodní Asii. Od počátku našeho století Buddhismus a Bráhmanismus značně ovlivňovaly tuto oblast zejména mezi 7. až 12. stoletím. Ve 13. století přišel Islám do jižní Asie a misionáři z Evropy přinesli Křesťanství v 15. století. Všechna náboženství jsou rozšířena nejen v nížinách a na pobřežích, ale i mezi obyvateli horských oblastí

Dnes mahajánský Buddhismus převládá v Singapuru, theravádský Buddhismus je populární v Thajsku, Laosu a Kambodži. Islám je dominantní v Indonésii a národním náboženstvím v Bruneji a Malajsii. Křesťanství je populární ve Filipínách a Hinduismus se vyskytuje na Bali.

f) Loutkové divadlo z Myanmaru

Loutky jsou vedeny za pomocí strun v divadle Thobin, které existuje od 15. století. V 19. století divadlo dosáhlo rozkvětu. Vyřezávané loutky ze dřeva a v oblečení jsou ovládány 16 až 30 drátky, které jim dávají lhostejnější pohyby a připomínají tak tanec.

Představitelé záporných postav vstupují na pódium z levé strany. Loutky králů, princů a princezen z pravé strany, magické postavy shora. Diváci mohou vidět loutkaře, kteří stojí nad jevištěm a na jevišti i s orchestrem, který jim dělá hudební doprovod.

Obsah her se většinou zaměřuje na minulé životy Buddhy nebo na stvoření světa, světové i historické příběhy.

g) Italská výstava obrazů Raffaella

Obraz sice oslavuje lásku, ale zdůrazňuje triumf ideálu neoplatonické lásky, tedy triumf duševní lásky nad tělesnou.

2) Zahradní architektura: Domy a bydlení

Pohled na venkovní muzejní exponáty

a) HOUSEHOLD (Domácnosti)

V areálu je vystaveno 5 domů, které mají zobrazovat domácnosti. Jeden z nich je Sang Mayau.

b) STILTHOUSE (Dům na pilotech)

Dům je vysoký 19 metrů a jeho podlaha je ve výšce 3 metrů. Je postaven na 8 pilířích, které mají 60 cm v průměru. Svislé nosníky jsou vysoké 14 až 15 metrů. Tento obrovský dům sloužil pro komunální potřeby uvnitř obce.

c) Longhouse of Ede (Dům Edeů)

Dům je 42,5 metru dlouhý a 6 metrů vysoký podle rodinného domu H ́Dach Eban (Ede) z roku 1967 ve městech Buon Ma Thuot v provincii Dac Lac. Je postaven z velkých dřevěných sloupů, a tím se odlišuje od klasických domů na pilotách. Podlaha se nachází pouze jeden metr nad zemí. Dům má dvě střechy a jeho schody jsou vyřezány s motivy ženských prsou (mateřství) a půlměsíce (potence). Existovaly i 200 metrů dlouhé domy, ale do 70. let 20. století měly běžně 50 až 60 metrů.

d) Nha Mo Giarai (hrobka menšiny Giarai)

V hrobce jako tato může být pohřbeno i 30 lidí. Hrob je krytý plotem, na kterém jsou umístěny dřevěné sochy mužů a žen s motivy vztahujícími se k plodnosti a rozmnožování. Hrobka je určena pro mrtvé v jejich posmrtném životě. Uvnitř domu jsou sklenice, misky, talíře, lahve a pracovní nářadí. Tyto potřeby jsou důležité pro zemřelého. Obřady se konají několik dnů, ale potom se hrobka s výzdobou zanechá opuštěná.

3)Trong Dong (Bronzový dům)

Budova má dvě patra a přestavuje muzeum, ve kterém se vystavují artefakty 54 etnických skupin ve Vietnamu. Veškeré vystavované předměty jsou rozděleny podle geografické polohy a jazykových regionů.

a) Národnostní skupiny ve Vietnamu

Ve Vietnamu se vyskytuje 54 národnostních skupin. Většina obyvatelstva se začleňuje do skupiny Viet, kterou tvoří Kinh neboli Viet (Vietnamci), Muongové, Chutové a Thové. Hlavní národnostní skupina Viet (Vietnamci) čítá téměř 75 milionů lidí (2009), což představuje kolem 86 procent obyvatelstva celé země.

1. Vietové, resp. Kinhové jsou původními osadníky, kteří žijí v oblastech jako jsou nížiny, pobřeží Vietnamu a delta Rudé řeky. Obce fungují jako základní místa pro hospodářský a kulturní život, kde každá vesnice má svůj vlastní společenský dům (dinh). Vyznávají Buddhismus i Křesťanství a jsou ovlivněni Konfuciánstvím a Taoismem. Dnes používají moderní latinku „Quoc Ngu písmo.“ Po mnoho generací se živili jako pěstitelé ryže na zavlažovaných polích, chovali dobytek a vyráběli keramiku.

Jazyk etnické skupiny Muongů je příbuzný vietnamštině. Žijí zemědělským způsobem života v blízkosti cest. Mohou vyznávat Buddhismus, ale uctívají zejména svoje předky a věří ve škodlivost zlých duchů. Jedním z jejich zajímavých zvyků je kouření a pití banánového vína. Muži mohou nosit často oblečení barvené indigem. Ženy nosí kabáty, dlouhé sukně, kolem pasu mají tkaniny s barevnými vzory a na hlavách bílé hranaté pokrývky.

Zbytek národnostních skupin tvoří 13 procent obyvatelstva Vietnamu. Jedná se o národnostní menšiny, které dnes sídlí v pahorkatinách a horských oblastech. Tyto oblasti pokrývají 60 procent území Vietnamu od severu až po jižní část Vietnamu.

2. Společnou jazykovou skupinu tvoří Taysko-thajská kam patří Tayové a Thajové. Jedná se o 8 národností s celkovým počtem kolem 4,4 milionů lidí, což je zhruba 5,1 procent. Jazyková skupina nacházející se v jižní Číně, severovýchodní Indii a jihovýchodní Asii. Jejich kultura je patriarchální. Hospodaří rýžových polích s intenzivním zavlažováním, věnují se chovu dobytka, tkají látky s pestrými vzory. Některé skupiny mají vlastní písmo, zatímco jiné indické nebo formu hieroglyfů. Pro Taye je typické, že muži chodí v látkách z indiga a ženy nosí tuniky až po lýtka. Obvykle žijí na úpatích kopců nebo v blízkosti potoků. Thajové žijí ve stavbách na mohutných dřevěných pilotech. Hospodaří převážně na rýžových polích a chovají dobytek.

Třetí největší skupinu rodiny Taysko-thajské tvoří Nungové, kde jejich populace činí zhruba 968.000 obyvatel (2009). Žijí zejména v severovýchodních horských oblastech. Používají znakové písmo, které je odvozené od čínských znaků. Nosí šaty z látek barvených indigem. Uctívají zejména vlastní předky a duchy. Vedle pěstování rýže a kukuřice pěstují ovoce a technické plodiny pro získávání oleje. Typické jsou pro ně proutěné příruční košíky.

3. Další jazykovou skupinu tvoří Kra-Dai, kterou tvoří 4 národnosti s celkovým počtem 25.000 obyvatel (2009). Tato jazyková skupina se vyskytuje v jižní Číně, severovýchodní Indii a jihovýchodní Asii. Tato jazyková skupina vychází z národních jazyků Thajska a Laosu. Žijí zemědělským způsobem života a jejich domy se odlišují podle různých etnických skupin, což samozřejmě platí i pro oblékání.

4. Mezi Austronéskou skupinu (Mon-Khmerskou) patří i Khmerové. Jedná se o velkou jazykovou rodinu kontinentální jihovýchodní Asie, která je rozptýlená po celé Indii, Bangladéši, Nepálu a jižní hranici Číny. V této skupině je identifikováno 168 Austroasijských jazyků. Ve Vietnamu se jedná o skupinu až 21 národností s celkovým počtem 2,6 obyvatel (2009).

Nejpočetnější skupinu tvoří etnická skupina Khmerů kolem 1,2 milionů lidí (2009). Mají vlastní jazyk i písmo a vedle Hinduismu vyznávají také Buddhismus. Před dospělostí obvykle tráví nějaký čas v klášteře kvůli získání vědomostí a morálce. Pro jejich domy jsou typické střešní krytiny z haluzí palmových rostlin. Živí se pěstováním rýže a chováním dobytka.

5. Jazyková rodina Hmong-Mien (Hmong-Dao) pochází z jižní Číny a jihovýchodní Asie. V Číně obývají horské oblasti. Kromě Číny se toto etnikum vyskytuje také v Thajsku, Laosu, Vietnamu a Barmě. Tuto jazykovou skupinu tvoří 3 hlavní etnické skupiny: Hmongové, Daové a Pa Hungové s celkovým počtem 1,8 milionu lidí (2009).

Etnická skupina Hmongů žije v severovýchodních a severozápadních horských oblastech a pohraničí, kde pobývají na vysokých a strmých horách. Jednotlivé rody žijí ve skupinách, v jejichž čele stojí stařešina. Půda je pro pěstování plodin omezená, takže mezi potraviny vedle rýže, kukuřice a zeleniny se zařazuje sušené maso. Žijí v přízemních a vytápěných domcích. Ženy obvykle nosí na zádech proutěné košíky.

Daové (česky Zaové) žijí zejména u hranic s Čínou a Laosem. Žijí v přízemních domcích, které jsou stavěny na dřevěných pilotech. V případě manželství se muži stěhují k rodičům manželky. Píšou čínskými znaky, které jsou přizpůsobeny jejich jazyku. Vedle zemědělství jsou také zručnými řemeslníky v oblasti kovářství, truhlářství a výrobě přírodního papíru.

6. Malajsko-polynéské jazyky tvoří podskupinu Austroasijských jazyků. Ve Vietnamu tuto málo početnou jazykovou skupinu tvoří 5 etnických skupin: Cham, Chu Ru, E De, Gia Rai, Ra Glai. Často se vyskytují u ostrovních národů v jihovýchodní Asii a Tichého oceánu. V menším počtu také v kontinetální Asii jako například v Kambodži, Laosu či Vietnamu. Touto skupinou jazyků mluví ve světě kolem 385 milionů lidí.

Gia Raiové (česky Džarajové) jsou menšinou s počtem 331.000 obyvatel (2009). Žijí zejména na Západních plošinách v jižním Vietnamu. Typický je pro jejich kulturu matriarchát. Iniciativu při námluvách mají ženy a při vdávání dostávají část rodového majetku, na který ženichové nemají nárok.

Edeové čítají kolem 411.000 příslušníků, podobně jako Džarajové obývají Západní plošiny jižního Vietnamu a zachovávají si matriarchát. Typickými domy jsou Longhouse, které mohou být dlouhé přes 100 metrů a pojmout až 9 rodin. Jedna polovina domu je obvykle přístupná hostům a druhá polovina je vyhrazena pro rodinu a její soukromí.

7. Další etnickou skupinu tvoří Han, neboli čínská jazyková skupina. Tuto skupinu zastupují 3 národnosti: Hoa, Ngai a Sán Diu. Živí se vedle zemědělství především řemeslem a obchodem. Jedná se o etnickou Čínskou menšinu s počtem zhruba necelého 1 milionu obyvatel. Například v Ho Či Minově městě žije zhruba polovina národnosti Hoa čítající kolem 414.000 osob.

8. Tibetsko-Barmská jazyková skupina žije mimo střední Čínu také převážně ve východní a jižní Asii. Ve Vietnamu žije asi 6 národností čítající kolem 50.000 příslušníků této etnické skupiny.

Vietnamská socialistická republika je státem, ve kterém společně žije několik národností na jednom území. Vietnam jako suverénní stát podporuje politiku rovnoprávnost a zároveň zakazuje jakékoliv projevy diskriminace nebo rozeštvávání národností proti sobě navzájem. Všechny národnosti totiž mají právo mít svůj mateřský jazyk a písmo včetně jejich udržování národnostních odlišností a uplatňování veškerých zvyků, tradicí a kultury.

b) Lovení a rybaření

Lov zajišťoval nejen jídlo, ale také i způsob, jak ochraňovat sklizeň. Muži lovili za pomocí kuší nebo bambusových oštěpů. Otrávené šípy byly používány pouze pro důležité lovecké hry. Mezi nejpoužívanější střelné zbraně patřili kuše nebo lovecké pušky. Když se pořádali lovecké slavnosti, tak zvuk gongů sloužil k vyhánění zvířat a upozorňování zemědělců.

Muongové vymýšleli různé pasti a koše k zachycení zvířat jako byly cibetky (toddy cat), neboli asijských palmových koček, lišek, krys a veverek. Používaly se také živé ptačí návnady jako slepice, které se sloužily jako nástrahy pro divoké kohouty.

Muongové chytali ryby v řekách, potocích a na rýžových polích, které přinášeli rodinám jako jedno z důležitých jídel.

c) Výroba kónických klobouků v Chuong

Již několik staletí je obec Chuong známá kvůli výrobě pevných kónických klobouků. Kvalita těchto výrobků byla známá, jak v Thang Longu (starověkém Hanoji), tak i v celé deltě Červené řeky.

Trh Chuong se otevírá každý čtvrtý a desátý měsíc pod velkým symbolickým Banyánovým stromem u vchodu do vesnice. Suroviny pro výrobu kónických klobouků jsou sem přivezeny z horských oblastí. Vesničané kupují pláště z bambusových výhonků z Yen Bai, listy palem caryota z Hoa Binh a Phu Tho a palmových listů z Quang Binh a Ha Tinh. Rámy jsou vyrobeny ve vesnici Lua, bambusové kruhy připraveny ve vesnici Trang Xuan a vlákna z gleichenia (rod kapradí) poskytována vesničany z Dau Te.

Poté, co se zelené palmové listy třikrát vysuší na slunci, tak získají bílou barvu. Potom jsou rozloženy na zemi, aby mohlo dojít k žehlení za pomocí ostří. Palmové listy jsou pokryty šestnácti bambusovými obručemi různých velikostí. Aby kónické klobouky byly bělejší a zabránilo se plísním, tak jsou ohřívány nad kouřem páleného síranu. Toto řemeslo je spojováno se životem vesničanů a dodává tak skvělou reputaci této vesnici.

d) Hudební nástroje

Vietnamské hudební sólo, komplet nebo orchestr představují 4 typy hudebních nástrojů: chordofony (struny), aerofony (dechové nástroje), membránofony (bubny), idiofony (bicí nástroje, neboli perkuse).

Orchestr cheo je tradičním divadelním souborem v deltě Červené řeky, který se skládá z foukací flétny, dvouřetězcové violy, trichordu a malého bubnu s bubínky. V dnešní době mají orchestry také loutnu ve tvaru měsíce, 16 strunnou citeru (Dan Tranh) a monochord (Dan Bau).

Orchestr Tuongu je klasický divadelní soubor, který je populární v centru a v některých jižních provinciích země. Je složen z bočního úderu malého a velkého hoboje, dvou strunných viol, dvoustrunových houslí s kulatým rezonátorem, trichordu a třech typů bubnů. Ostatní nástroje hrají během rituálů a festivalů, zejména na pohřbech.

e) Vodní loutkové divadlo

Jedná se o umění, které vzniklo kolem 10. století. Loutky jsou vyřezávané z lehkého, trvanlivého dřeva, opatřeny různými barvami a představují živé a humorné postavy. Předváděcí etapa je zastřešena manipulační místností, nazývanou Thuy Dinh, která je postavena na vodní hladině a zakrývá loutkaře. Loutkaři stojí po pás ve vodě a manipulují s loutkami, a to buď pomocí způsobu podpěr, nebo pomocí systému řetězců pro ovládání.

Úvodu divadelního představení se chopí loutka Chu Teu, která je větší než ostatní loutky a slouží jako zábavný vypravěč. Znakem představení jsou scény, které ilustrují zemědělskou práci, rybaření, chytání žab, lišky honící kachny, zápasy, bitevní boje, dračí a lví tance. Orchestr doprovází představení s tradiční hudbou a písněmi, které jsou občas doplňovány explozemi pod vodní hladinou a požáry nad vodou.

Závěr

Původně jsem si myslel, že návštěva tohoto muzea bude nudná, ale nakonec se ukázalo, že je docela zajímavé. Muzeum je zejména skvělou volbou pro všechny, kteří si nemohou najít čas pro návštěvu všech odlehlých oblastí, kde žije většina etnických menšin Vietnamu. Vstupné do všech třech částí muzea činí pouze 40.000 dongů (cca 40 korun).

Pokud se přece jenom někdo rozhodne muzeum navštívit, tak poctivá prohlídka všech oddělení zabere v průměru 2 až 3 hodiny. V muzeu se navíc hraje také vodní loutkové divadlo a nachází se v něm restaurace, ve které je možné si na představení počkat. Taxi z Hanoje vyjde podle taxametru kolem 120.000 dongů, mototaxi 50.000 a autobus linkou č. 14 na 5.000 dongů.

Příště 16. díl: Water Puppets Theatre: Vodní loutkové divadlo

http://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=619761

Autor: Pavel Herman | pátek 18.8.2017 18:53 | karma článku: 13.78 | přečteno: 373x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 204 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 309 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...