Mikrofinancovánbí je velice velice dobrý nápad. Nersmí být ovšem spojeno s vydřidušským úrokem a s nášlapnými minami ve smlouvách. Viz můj článek o podminovaných úvěrech.

Jenom je mi záhadou proč ještě někomu může být divné že nejsnáze se vydělává na lidské blbosti, nekompetentnosti a na faktu že valná většina planety neumí číst a počítat...

Alespoň jsou ti lidi co se na tom spálili poučeni a snad je to donutí příště myslet... a lidi v jejich okolí myslet předtím než zkusí podobnou hovadinu...

Ale o tom vcelku pochybuji.

Zatím se empiricky prokázalo že k tomu aby se lidi poučili a nedělali hovadiny si prostě musí na tvrdo přetrpět bolestivé následky vlasních chyb.

Chránit lidi předtím aby trpěli a dělali chyby vede jenom k produkci stáda neschopných jehňat které se o sebe nepostarají nikdy.... dokonce jim to ani neumožní vyrůst v dospělé ovce...

Tentkrát musím přiznat že autor konečně vnímá realitu, ale na ní není nic špatně.

Krásně popsaný kapitalismus v 1. odstavci. Lidi se sice poučí (většina), ale spálí se znovu na něčem jiným, a proto je pro ně dobrý si najít co možná nejlepšího pastýře.

To je dost děs.

„Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.“ Franz Kafka

Z luxusu bohatých se rodí bohatství pro chudé.   Našim nejdůležitějším zdrojem je produkce takových hodnot, které obohacují náš život. Je jasné, že nová produkce se rodí nejdříve z potřeb bohatých a jak se postupně zlevňuje,  stává se součástí i života chudých.

Jednoduchý důkaz z posledního období.  Mobilní telefony.  Nejdříve se staly potřebou těch nejbohatších, kteří za ně platili  kolem 100tis Kč.   Byli to tedy tito lidé, kteří byl ochotni za tuto věc zaplatit tolik, aby jejich peníze pak mohli jiní použít při dalším vývoji tohoto produktu.  Jak se produkce telefonů zvyšovala, klesala postupně i jejich cena včetně ceny operátorů.  Prvotní cena operátorů byla proto tak drahá, že platili šílené poplatky za přidělenou licenci.  Postupně začala mobilní telefony používat i střední třída a dnes  je možné vidět i telefonujícího bezdomovce.