Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik separačních zdí a železných opon je ve světě?

8. 11. 2014 10:42:40
Pokrytectví západních vůdců během oslav výročí pádu Berlínské zdi obsahuje prázdné řeči o lidské rovnosti, právu na život a svobodě. Dále ovšem tito političtí vůdci neříkají nic o izraelské separační zdi nebo hranicích mezi USA a Mexikem.

Čím více se věci mění, tím více zůstávají stejné.“

Paul Valéry

Separační zdí nebylo v minulosti rozdělené jen Německo na východní a západní. Toto rozdělení ukončil pád Berlínské zdi dne 9. listopadu 1989. Od té doby se růst separačních zdí paradoxně zvýšil.

Zde je možné uvést příklady:

Například Korea byla rozdělena na jih a sever, původní Indie rozparcelována na Pákistán, Kašmír a Indii. Jugoslávie byla rozdělena do mnoha segmentů jako Kosovo, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina. Arabský svět byl rozdělen na 22 samostatných zemí. V poslední době byli obyvatelé Iráku rozděleni do tří samostatných sektorů – kurdského, šiítského a sunnitského.

Jiné zdi například slouží proti imigrantům:

Ve Španělských enklávách Ceuta a Mellila na severoafrickém pobřeží proti ilegální imigraci. V roce 2006 schválil prezident Bush vybudování americko-mexické bariéry. Ani jižní Amerika nezůstala pozadu a v Rio de Janieru v roce 2011 postavila zeď, která obklopuje třináct chudinských čtvrtí a odděluje je od jedné z největších přírodních rezervací na světě. Egypt zase odděluje své území od Gazy údajně proto, aby zabránil pašeráctví.

Evropa nezůstává pozadu – Itálie, Bulharsko a Řecko:

Itálie v roce 2010 vyjednávala podmínky pro virtuální námořní hranici proti přistěhovalcům. V lednu 2011 se objevily zprávy o záměrech některých zemí EU vybudovat zdi, ploty a bariéry proti imigrantům. Bulharsko deklarovalo, že vztyčí po celé 143 kilometrové délce hranice s Tureckem bariéru v podobě drátěného plotu a použije na to finance z EU. Dále Řekové ohlásili prostřednictvím ministerstva vnitra vybudování 206 kilometrové bariéry po celé délce hranice s Tureckem.

Závěrem:

Od konce světové války v roce 1945 se počet separačních zdí ve světě se po pádu Berlínské zdi zvýšil celkově na 15. Do roku 2000 se tento stav zvedl odhadem na 20 separačních zdí. Od atentátu ze dne 11. září 2001 se počet separačních zdí zvýšil až do krásné, mírové a segregované současnosti na 45 zdí.

foto: Přístup USA: Berlínská a Izraelsko-Palestinská zeď
Autor: Pavel Herman | sobota 8.11.2014 10:42 | karma článku: 21.15 | přečteno: 1276x

Další články blogera

Pavel Herman

V České republice jsou daně ze spotřeby mnohem vyšší než majetkové

V České republice převažuje zdanění daní ze spotřeby v podobě daně z přidané hodnoty (DPH) nad celkovým zdaněním příjmů a majetku. Z těchto důvodů má tedy smysl uvažovat o progresivním zdanění a snižování daní z přidané hodnoty.

4.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 96 |

Pavel Herman

Priority z volebního programu Strany práv občanů (SPO) s názvem "Pevné české kořeny"

Jedná se o priority z volebního programu Strany práv občanů s názvem "Pevné české kořeny," který je zaměřen na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro rok 2017. Zde uvádím některé priority z programu.

1.10.2017 v 19:32 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 688 |

Pavel Herman

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky zdravotního ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

27.9.2017 v 14:13 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 893 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

23.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 169 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 289 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 872 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 1190 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.