Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Class Society

2. 01. 2015 9:01:15
„The workers have nothing to lose but their chains.“ „The history of all hitherto existing society is the history of class struggles.“ „Workers (and oppressed) of the world unite!“ These are just a few of the slogans still in use today that Karl Marx and Frederick Engels first popularized in 1848 when they wrote The Communist Manifesto. These popular slogans, and the class society they describe, are just as relevant today as when they were first written more than 150 years ago.

The Communist Manifesto describes the process by which society developed over time so that today it is divided into roughly two great classes. Marxists often refer to the ruling class as the bourgeoisie and the working class as the proletariat. Each class is defined by its relationship to the major means of production.

The ruling class makes up a tiny minority of society. This class owns all the property of industry and commerce-the factories, banks, telecommunication, companies, retail stores and more. Most politicans in capitalist democracy are either direct members of the ruling class or its hired agents. Managers, police officers, judges and corporate newspaper editors are also ruling-class agents. The ruling class makes its profits by exploiting the labor of the working class. These capitalists see money as a means to make more money and increase their power. The money reinvested to make more money is called capital.

The ruling class is a small bunch. Many of their names are easily recognized. Warren Buffet, Michael Bloomberg, the Koch Brothers, Bill Gates and the Walton family (owners of Wal-Mart) are just a few of the biggest names in modern capitalism. These five names alone had a net worth that exceeded $331 bilion in 2013.

The working class includes all the people who create all the goods and services in capitalist society. These workers are only able to survive by working for someone else – a capitalist. A person is still a member of the working class even if their income in supplemented by investments in their 401K or stock options that the company provides its employees in lieu of direct wages.

The unemployed are also workers. Unemployment is a constant and necessary feature of capitalism. The ruling class purposefully forces a significant number of workers into unemployment as a reserve army to compete with employed workers and to drive down wages. The reserve army also provides the capitalist with the flexibility to rapidly hire these unemployed workers at low wages during periods of economic expansion.

Stay-at-home parents are also members of the working class. Their unpaid labor is necessary to raise the next generation of workers for exploitation by the bosses. Children are workers dependents who are being brought up and trained to be future workers. The children of workers are members of the working class.

The working class is an international class that is artificially divided into separate countries because of the history of capitalist rule. The U.S. working class is multinational.

What Is Marxism All About? – a street guide for revolutionaries - NO. 1

foto: Class Society
Autor: Pavel Herman | pátek 2.1.2015 9:01 | karma článku: 13.18 | přečteno: 549x

Další články blogera

Pavel Herman

V České republice jsou daně ze spotřeby mnohem vyšší než majetkové

V České republice převažuje zdanění daní ze spotřeby v podobě daně z přidané hodnoty (DPH) nad celkovým zdaněním příjmů a majetku. Z těchto důvodů má tedy smysl uvažovat o progresivním zdanění a snižování daní z přidané hodnoty.

4.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 96 |

Pavel Herman

Priority z volebního programu Strany práv občanů (SPO) s názvem "Pevné české kořeny"

Jedná se o priority z volebního programu Strany práv občanů s názvem "Pevné české kořeny," který je zaměřen na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro rok 2017. Zde uvádím některé priority z programu.

1.10.2017 v 19:32 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 688 |

Pavel Herman

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky zdravotního ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

27.9.2017 v 14:13 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 893 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

23.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 169 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 289 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 872 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 1190 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.