Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se Sovětským svazem spadla bída na zem? Světová banka uvedla opak!!

4. 01. 2015 10:00:07
Tvůrci veřejného mínění využívají rozpad Sovětského svazu jako tvrzení, že socialismus nefunguje. Naopak země, v nichž se socialismus dostal k moci, tyto pozvedl z ekonomické, kulturní a sociální zaostalosti. Rusko je nejjasnější příklad.

Ve výroční zprávě Světové banky z roku 1996 se uvádí: „HDP na hlavu činil v roce 1913 pouze 10 procent HDP USA; v roce 1989 to bylo 49 procent.“

Rusko jako zaostalá zemědělská země, která v oné době stála na nižším stupni než Indie, se již ve 30. letech pozvedla jako jedna z velkých průmyslových mocností.

Rozvoj nebyl jenom v ekonomice. Rusko bylo v roce 1917 zemí negramotných, tedy téměr 80 procent lidí neumělo číst a psát.

Bylo provedeno mnoho sociálních reforem, jako všeobecný důchodový systém, zákony o dovolené, bezplatná lékařská péče a střediska denní péče o děti. Byl to nejen ekonomický, ale rovněž kulturní a sociální pokrok.

V Sovětském svazu zákon o osmihodinovém pracovním dnu patřil mezi první vymoženosti Říjnové revoluce. Mezinárodní úpravu osmihodinové doby pracovní z roku 1919 ratifikovaly jen některé menší státy jako ČSR, Belgie, Řecko, Rumunsko, Chile.

V rozvojové zprávě Světové banky za rok 1996 lze číst následující:

Úspěchy plánovaného systému byly značné. Zahrnovaly zvýšený výkon, industrializaci, poskytování základního vzdělání, zdravotní péče, ubytování a práce pro veškeré obyvatelstvo, včetně odolnosti vůči Velké depresi z 30. let. Příjmy byly relativně rovnoměrně rozdělovány a extenzivní, pokud nebyl neúčinný, sociální stát poskytoval každému přístup k základnímu zboží a službám.“

Tohle je opsáno od instituce, která nemůže být absolutně obviňována z kladného postoje k socialismu či komunismu. Kapitalistická restaurace v Rusku zvýšila třídní a regionální rozdíly.

Sovětský svaz měnil dějiny:

Socialismus a revoluce vedla k ukončení 1. světové války. Ruská revoluce vyděsila evropské vládnoucí třídy natolik, že ukončily válku kvůli obávané revoluci v jejich vlastních zemích. Tak ruská revoluce zachránila životy milionům lidí, kteří by byli usmrceni v pokračující válce mezi finančními barony.

SSSR ovlivnil výsledek 2. světové války. Druhá fronta v Normandii byla otevřena až poté, kdy Německo utrpělo velké ztráty. Po válce došlo v kapitalistických zemích k politice sociálního kompromisu a opouštění kolonialismu v důsledku národně demokratických revolucí, protože zde byli imerialisté vyděšeni „komunistickou agitací.“

Důsledek ztroskotání SSSR je popsán zde:

Michail Gorbačov povolil podnikům, aby si podržely větší část svých zisků,a tím podkopal celý systém. Toto opatření destabilizovalo státní finance a znehodnotilo rubl. Do té doby byla většina státních výdajů financována ze znárodněných firem. Gorbačov tak podkopal daňovou základnu systému, a poslat stát zbavený hlavní formy svých příjmů k tiskařským strojům. Země se tak dostala do prudké inflace a úpadku.

V letech 1981 až 1989 se zvýšily americké náklady na zbrojení. Aby sověti dohnali americké tempo, museli náklady na zbrojení zvýšit o několik desítek procent. SSSR vydávalo 48 procent HDP na zbrojení, zatímco USA a spojenci pouze 6,5 procenta HDP. To se následně projevilo ekonomický poklesem a docházelo rovněž ke kolapsu kolektivního zemědělství.

Socialismus nebyl sociálním experimentem, vynalezeným Marxem a Leninem, jak se nám to snaží namluvit tvůrci veřejného mínění. Jednalo se o třídní boj, který se vedl za vybudování společnosti, která dává přednost společným lidovým zájmům před tržním fundamentalismem s jeho nároky na maximální zisk.

Autor: Pavel Herman | neděle 4.1.2015 10:00 | karma článku: 32.04 | přečteno: 2852x

Další články blogera

Pavel Herman

V České republice jsou daně ze spotřeby mnohem vyšší než majetkové

V České republice převažuje zdanění daní ze spotřeby v podobě daně z přidané hodnoty (DPH) nad celkovým zdaněním příjmů a majetku. Z těchto důvodů má tedy smysl uvažovat o progresivním zdanění a snižování daní z přidané hodnoty.

4.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 96 |

Pavel Herman

Priority z volebního programu Strany práv občanů (SPO) s názvem "Pevné české kořeny"

Jedná se o priority z volebního programu Strany práv občanů s názvem "Pevné české kořeny," který je zaměřen na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro rok 2017. Zde uvádím některé priority z programu.

1.10.2017 v 19:32 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 688 |

Pavel Herman

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky zdravotního ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

27.9.2017 v 14:13 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 893 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

23.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 169 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 289 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 872 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 26.65 | Přečteno: 1190 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.