Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čína nemůže podle námořního práva v oblasti Jihočínského moře vytvářet monopol

31. 07. 2017 13:17:12
Čína v oblasti Jihočínského (i Východočínského) moře usiluje rozšiřování námořních hranic na úkor sdružení národů jihovýchodní Asie (Indonésie, Filipíny, Malajsie, Brunej a Vietnamská socialistická republika) a Japonska.

Tyto země považují stavbu Čínských vojenských základen na umělých ostrovech za akt agrese ze strany Číny a její snahu o prosazování monopolu v této oblasti. Podle mezinárodního arbitrážního soudu Čína nemá nárok na sporné ostrovy v Jihočínském moři a svými aktivitami porušuje práva ostatních států, zejména Filipín.

Charakteristika Jihočínského moře

Jihočínské moře je okrajovým mořem Tichého oceánu s celkovou rozlohou 3.500.000 km2. Tato oblast je využívána jako druhá nejpoužívanější námořní trasa, protože v těchto místech proplouvá podle tonáže polovina všech tankerů a veškerých nákladních lodí na světě. Navíc se v této oblasti bohaté na mořské produkty nachází ještě ložiska ropy a zemního plynu.

Toto moře se nachází jižně od Pevninské Číny a Tchajwanu, severně od Bangka-Belitung a Bornea, západně od Filipín a východně od Malajského poloostrova, Sumatry, Vietnamu a Kambodže. Dále sem patří státy jako Indonésie, Malajsie a Thajsko. V Jihočínském moři je řada ostrovů a souostroví – Chaj-nan, Paracelské ostrovy, Spratleyho ostrovy, Anambaské ostrovy, Natunské ostrovy, Riauské ostrovy a další.

Mezinárodní právo a spory o námořní hranice

Za uznávanou hranicí mezinárodních vod se považuje vzdálenost kratší než 12 námořních mil (jedna míle se rovná 1,85 kilometru), která je považována za hranici teritoriálních vod. Vzdálenost 12 námořních mil (22,5 km) od základní čáry odlivu se nazývá přilehlá zóna, kde pobřežní státy vykonávají kontrolu cizích lodí, která je nutná k zabránění porušování mezinárodních předpisů.

Podle mezinárodního mořského práva (UNCLOS) je vzdálenost 200 Nm (370 km) od základní pobřežní čáry považována za ekonomickou zónu, kde pobřežní státy mají možnost vykonávat svrchovaně práva, která se týkají průzkumu a využívání přírodních zdrojů. Do vzdálenosti 350 Nm (648 km) od základní pobřežní čáry může zasahovat kontinentální šelf, ve kterém pobřežní státy mohou využívat přírodních zdrojů ze dna moře.

Čína považuje za svoje území obrovskou rozlohu kolem 1,7 milionu kilometrů čtverečních, kterou pokrývá území ve tvaru obřího U zahrnující také Spratleyho a Paracelské ostorovy. Těmito územními nároky Čína výrazně zasahuje do územních práv ostatních států. Podle výše uvedeného mezinárodního práva je tedy zcela zřejmé, že Čínské územní nároky překračují pravidla námořního mezinárodního práva.

Geopolitika v oblasti Jihočínského moře

Čína – prohlašuje, že ji patří zhruba 90 procent území v Jihočínském moři na základě staré mapy z roku 1947. Sousední země její nároky odmítly s odvoláním na analýzu přesné přístrojové mapy a v roce 2014 zamítavý postoj vůči územním nárokům Číny vyjádřily také Spojené státy.

Vietnam – má dokumenty ze 17. století, které prokazují jeho suverenitu nad souostroví Paracels a Spratleys, kde dochází ke konfrontaci mezi Čínou a Vietnamem kvůli strategické a ekonomické zóně.

Filipíny – od roku 2011 dochází k potyčkám mezi Filipínami a Čínou kvůli vlastnictví nad souostroví Paracels a Spratleys. Filipíny byly první zemí, která zahájila arbitrážní řízení v roce 2013 proti Číně kvůli územním nárokům v Jihočínském moři.

Brunej – nárokuje si oblast v souostroví jižní Spratleys, které překrývají Malajsii a zároveň vyčnívají do oblastí, které si nárokují Filipíny, Čína i Vietnam.

Malajsie – okupuje několik ostrůvků jižního souostroví Spratleys. Sousední země vznesly protest a předložily s Vietnamem společnou žalobu na základě úmluvy Spojených národů o vodním teritoriu UNCLOS (United Nations Convention on the Law of the Sea – mezinárodní úmluva o mořském právu). Tuto smlouvu již ratifikovalo 165 států.

Souostrový Paracels – Čína zde provádí vojenské potyčky vůči Vietnamu a Filipínám ohledně územních nároků.

Souostrový Spratlys – oblast s ropnými ložisky a lokalita vhodná pro rybolov. Územní nároky zde mají Čína, Malajsie, Filipíny i Vietnam.

Geopolitika v oblasti Východočínského moře

Japonsko – má suverenitu nad ostrovy Senkaku na základě reverze smlouvy z roku. Čína se domnívá, že tato skutečnost není podstatnou pro japonské vlastnictví. Kvůli tomu se Japonsko společně se Spojenými státy rozhodly zvýšit vojenskou přítomnost v této oblasti.

Daoyujské a Senkakské ostrovy – oblast vhodná pro rybolov, která je bohatá na ropu a zemní plyn. Dochází zde k napětí mezi Čínou a Japonskem.

Územní nároky Vietnamu:

Vietnamská suverenita vůči Paracelským a Spratleyovým ostrovům je zaručena na základě dokumentů, map a fotografií, které tvoří archivní zdroje historických a zároveň právoplatných dokumentů, jenž pevně dokazují vlastnické nároky Vietnamu vůči Parcelským a Spratleyovým ostrovům.

Vedle těchto dokumentů existují i historické spisy ve staré vietnamštině z období Le Trinh, které pocházejí z období císaře Nguyen, (od sedmnáctého století až do počátku dvacátého století), jenž se vztahují k suverenitě Vietnamu na Paracelských a Spratleyových ostrovech.

Pokud jde o tyto historické spisy ohledně vyvlastnění, správy či suverenity na Paracelských a Spratleyových ostrovech za dynastie Nguyen, tak se jedná o správní dokumenty s vyšším stupněm zákonnosti, které potvrzují Vietnamskou suverenitu na těchto ostrovech.

Tohle tvrzení navíc potvrzují mapy obsahující písemné popisy s vysvětlivkami, které byly od 17. století do současnosti vydávané nejen Vietnamem, ale i některými západními zeměmi. Tyto dokumenty potvrzují pravdivost ohledně vietnamských nároků na vlastnictví v oblasti Paracelských a Spratleyových ostrovů.

Filipíny podaly arbitráž vůči Číně

Mezinárodní arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Čína nemá historický ani ekonomický nárok na sporné ostrovy v Jihočínském moři. Ačkoliv si Čína nárokuje tato území na základě plaveb starověkých mořeplavců, tak veškeré tyto nároky zanikají podle soudu přijetím Dohody OSN o mořském právu UNCLOS.

Rozsudek rovněž uvítala i Vietnamská socialistická republika, která rovněž řeší problémy s Čínou ohledně územních požadavků v Jihočínském moři. Zatímco Čína zakládá v těchto oblastech vojenské základny, tak Vietnam přes ministerstvo zahraničí vyzývá, aby se záležitost řešila mírovou cestou za pomocí právních a diplomatických prostředků.

Autor: Pavel Herman | pondělí 31.7.2017 13:17 | karma článku: 8.88 | přečteno: 439x

Další články blogera

Pavel Herman

V České republice jsou daně ze spotřeby mnohem vyšší než majetkové

V České republice převažuje zdanění daní ze spotřeby v podobě daně z přidané hodnoty (DPH) nad celkovým zdaněním příjmů a majetku. Z těchto důvodů má tedy smysl uvažovat o progresivním zdanění a snižování daní z přidané hodnoty.

4.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 81 |

Pavel Herman

Priority z volebního programu Strany práv občanů (SPO) s názvem "Pevné české kořeny"

Jedná se o priority z volebního programu Strany práv občanů s názvem "Pevné české kořeny," který je zaměřen na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro rok 2017. Zde uvádím některé priority z programu.

1.10.2017 v 19:32 | Karma článku: 13.05 | Přečteno: 662 |

Pavel Herman

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky zdravotního ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

27.9.2017 v 14:13 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 870 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

23.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 13.33 | Přečteno: 648 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jaroslav Míth

Bože! Dědičný hřích už není je křesťanský, ale i postkomunistický

Nově místo teologů přichází s dědičným hříchem pokrokáři, v jejich pojetí je tím dědičným hříchem naše poznamenání komunismem.

24.10.2017 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Michal Vimmer

Zaorálkův duch doby

Ministr zahraničí a "volební lídr" ČSSD vyjevil, proč strana pod jeho vedením dopadla tak jak dopadla. Nemůže za to přítel Chovanec, ani kamarád Sobotka, snad ani oligarcha Babiš, i když ten samozřejmě v prvé řadě. Takže kdo ?

24.10.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 322 | Diskuse

Karel Januška

Výsledky voleb

Máme téměř třicet let od sametové revoluce. Každá vláda vznikla z demokratických voleb. Poznají to občané?

24.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 186 |

Jan Bartoň

Existují ti, co kazí volby?

SPD je podle ČT fašistická strana. A co další politici, kteří odmítají politiku EU jako například Václav Klaus. Ten získal v ODS nejvíce preferenčních hlasů. Je to také fašista?

24.10.2017 v 8:01 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 398 | Diskuse

Martin Braun

Dobrých zpráv není nikdy dosti

Zatímco Česko se ještě plně nevzpamatovalo z volebního masakru, a faktu, že vládu bude sestavovat nejen obviněný z dotačních podvodů ale z příslušnosti k Stb, tady mám na mysli tu slušnou část Čechů a Moravanů.

24.10.2017 v 6:04 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 398 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.