Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

Motto: „Když dva dělají totéž, není to totéž?“

Úvod

Za minulého režimu byl chov norků mého dědečka oprávněně zrušen, protože nepříznivě ovlivňoval životní prostředí obyvatel domu v obci Ivanovice na Hané. Na základě stížnosti občanů byl tedy zrušen dědův chov norků, který v podstatě realizoval jako zaměstnanec pro tehdejší socialistický režim (nebylo povoleno podnikat).

V současnosti manželé Hermanovi neuspěli se stížností proti chovu koní, ačkoliv podali stížnost, protože tento chov nepříznivě ovlivňoval životní prostředí jejich bydliště. Stížnosti proti bývalému starostovi Josefu Krysákovi (původní jméno změněno) města Ivanovic na Hané nebylo vyhověno a dochází tak z jeho strany k jejich soustavnému porušování nejen Občanského zákoníku, ale i Listiny základních práv a svobod.

Bonus: Tento článek obsahuje video 12 úkolů pro Asterixe a Obelixe – Byrokracie

Obsah:

Úvod

1) Zákaz chovu norků za socialismu

2) Tolerovaný chov koní v kapitalismu

a) Porušování Listiny základních práv a svobod

b) Porušování starého občanského zákoníku

c) Porušování nového občanského zákoníku

3) Problematika černých staveb chovatele

4) Nesmyslné soudní kolečko

Bonus video 12 úkolů pro Asterixe a Obelixe - Byrokracie

5) Rozsudek okresního soudu a odvolání

6) Soustavné porušování zákonů

Závěr

1) Zákaz chovu norků za socialismu:

V tomto případě uznávám pravdivost dokumentů, když Manželé Kýrovi podali dne 16. 9. 1974 oprávněnou stížnost na svého souseda Stanislava Hermana (nar. 7. 5. 1932). Okresní hygienická stanice totiž tehdy rozhodla, že kvůli nepříznivému životnímu prostředí obyvatel bude chov norků na tomto místě zrušen.

Je nutné upozornit, že záležitost byla na úřadě v Ivanovicích na Hané prošetřena do dvou dnů a postoupena do 10 dnů na Okresní úřad národního zdraví. Vzhledem k situaci a nutnosti stěhování chovu byla tato záležitost definitivně vyšetřena do 10 měsíců.

Vyjádření hygienické stanice Vyškov

K této záležitosti se vyjádřil samozřejmě i Okresní ústav národního zdraví Vyškov: „Po prošetření stížnosti na místě samém dne 18. 9. 1974 bylo zjištěno, že chov norků s. Hermanem je založen na dvorním traktu sousedovi bytové zástavby. Chov norků nepříznivě ovlivňuje životní prostředí obyvatel okolních domů, zvláště v letních měsících. Po stránce hygienické je zřizování podobných chovů v souvislé bytové zástavbě naprosto nepřípustné. “

Hygienická stanice Vyškov dále uvádí: „Žádáme Vás, abyste v rámci své pravomoci ve smyslu zákona č. 60/61 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, vydávám závazného rozhodnutí uvedený chov norků zrušili a to do 30. 4. 1975. Tento termín se ukládá s ohledem na značnou finanční ztrátu, kterou by chovatel utrpěl při okamžité likvidaci chovu.“

2) Tolerovaný chov koní v Čechokapitalismu:

Manželé Hermanovi rovněž s trvalým pobytem v Ivanovicích na Hané podali stížnost a později i žalobu na svého souseda a bývalého starostu Jaroslava Krysáka (původní jméno změněno) kvůli chovu koní, který nepříznivě ovlivňoval životní prostředí těchto obyvatel. Ačkoliv vzhledem k doposud poplatné a navíc ještě novelizované legislativě by tito manželé měli sousedský spor vyhrát, tak úřady i soudy porušují následující zákony:

a) Porušování Listiny základních práv a svobod:

Listina základních práv stanovuje, že výkon vlastnického práva není omezený a nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou způsobem.

Jedná se konkrétně o usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LZPS jako součásti ústavního pořádku ČR. V článku 11, odst. 3 se uvádí: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněným obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“

Tuto skutečnost samozřejmě upravuje institut sousedských práv v občanském zákoníku, kdy vlastník nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek.

b) Porušování starého občanského zákoníku:

Podle dřívějších právních norem, viz. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který byl platný do 31. 12. 2013 se museli občané zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovali někoho jiného nebo čím by vážně ohrožovali jeho výkon práv.

Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., podle § 127: "Sousedé nesmějí další sousedy obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům zápachem, ať pochází z jakýchkoliv zdrojů. Z toho vyplývá, že obtěžuje-li někoho soused hlukem, zápachem nebo prachem, tak je možné obrátit se na úřad nebo žádat ochranu u soudu."

c) Nový Občanský zákoník

Pod pojmem sousedských vztahů si totiž můžeme představit vzájemné ovlivňování sousedů různými způsoby, jako například kouřem, prachem, pachy, světlem, stínem, hlukem otřesy, vnik zvířete na cizí pozemky.

Podle nového Občanského zákoníků č. 89/2012 Sb., je možné podle § 1013, odst. 1) omezení vlastnického práva: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“

Žalobcem může být každý občan, který je nadměrně obtěžován nebo omezen na užívání svého pozemku. Žalovaný může být každý, kdo při užívání svého vlastnictví obtěžuje své okolí. § 1013.

Občanský zákoník: Komentář – Dvořák a Srbová: „Přivádět přímé imise na pozemek jiného zákon zakazuje bez ohledu na míru a na stupeň obtěžování souseda. To by neplatilo, pokud by oprávnění je přivádět bylo založeno zvláštním právním důvodem (například smlouvou).“ Zdroj: Občanský zákoník – Komentář - Svazek III. (absolutní majetková práva). Vydavatel: Wolters Kluwer, s. 73, ISBN 978-80-7478-546-7

Vzhledem k tomu, že chovatel koní Jaroslav Krysák provozuje tento chov jako prostředek k podnikání, tak je nutné tento paragraf § 1013 doplnit odstavcem 2) omezení vlastnického práva: „Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi...“

V tomto případě je nutné na závěr upřesnit, že manželé Hermanovi ale neobdrželi žádnou kompenzaci nebo odškodnění v případě, že úřady a soudy svolily vedle podnikatelské činnosti také možnost produkovat imise ze strany Jaroslava Krysáka.

Občanský zákoník: Komentář – Spáčil: „...Běžně se uvádí, že otázku, zda jde o podstatnou imisi, je třeba posuzovat podle místních zvyklostí; jinak se budou posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově, hluk diskotéky v neobydlené části města a v obytné čtvrti, účinky průmyslových exhalací v průmyslové části města a v lázeňském městě...“ Zdroj: Občanský zákoník – Komentář – Svazek III. (Věcná práva). Vydavatel C. H. Beck, s. 149, ISBN 978-80-7400-499-5

V tomto případě jsem také zvolil další komentář, protože může dojít u soudu k takovým výmluvám jako, že město Ivanovice na Hané vzhledem k počtu obyvatel není velké město, ale pouze malé městečko se zemědělským družstvem (na úplném konci vesnice od bytové zástavby).

Vzhledem k tomu, že bylo v minulosti mému dědovi zakázáno chovat norky, tak nevidím problém v tom, aby ve stejném městě bylo možné vzhledem k současné legislativě i respektu vůči obyvatelstvu v okolních domech, možné zakazovat chov mnohem větších zvířat.

3) Problematika černých staveb chovatele

Skutkový stav předcházející k námitkám podjatosti vůči Stavebnímu úřadu: „V řízení o odstranění stavby vedeném u stavebního úřadu č. j. 321/2003 se rozhoduje o odstranění (případně o dodatečném povolení) skladu hospodářského nářadí, úložiště koňského hnoje a oplocení části pozemku u rodinného domku v Ivanovicích na Hané, které jsou postavené bez stavebního povolení na pozemcích par. č. XXXX-XXX, k.ú.“

Zdroj: Vyjádření Mgr. Marka Freunda k žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (Krajský úřad JMK – odbor územního plánování a stavebního řádu) ze dne: 16. 9. 2009

Z uvedeného dokumentu Mgr. Marka Freunda je zřejmé, že majitel černých staveb Jaroslav Krysák: a) V uvedené době byl starostou města Ivanovice na Hané, b) Byl účastníkem tohoto stavebního řízení, c) Vybudoval tyto neoprávněné stavby „na černo,“ bez povolení sousedů a stavebního úřadu.

K tomu je zapotřebí uvést, že mnoho let pokračovalo řízení o dodatečném povolení stavby. Nakonec stavební úřad za nečekaných okolností vyhověl svému starostovi a stavby povolil. V tomto pokračoval i stavební úřad Jihomoravského kraje. Nebylo tedy vyhověno jakýmkoliv námitkám sousedům a tedy i žalobcům

4) Nesmyslné soudní kolečko

a) Dne 4. 5. 2005 vydal stavební úřad Městského úřadu Ivanovice na Hané č. j. 418/2003 rozhodnutí podle ust. §88 odst. 1 písm b) zák. č. 50/1976, který byla bývalému starostovi dodatečně povolena stavba Zemědělská stavaba více účelová, obsahující sklad hospodářského nářadí a seník, na pozemku parc.č. XXX v k. ú. Ivanovice na Hané, úložiště koňského hnoje na pozemku parc. č. XXX, k. ú. Ivanovice na Hané.

Jen pro stručnost uvádím takové menší byrokratické kolečko, které připomíná „12 úkolů pro Asterixe - Byrokracie“

b) Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 20. 9. 2005, č. j. JMK 30273/2005-OÚPSŘ, bylo napadené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno a odvolání obou dvou odvolatelů zamítnuto. Proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba.

c) Usnesení Krajského soudu v Brně ze 13. 9. 2006 č. j. 30Ca 282/2005-29 byla žaloba obou žalobců odmítnuta, načež proti tomuto rozhodnutí podali žalobci kasační stížnost.

d) Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2007 č. j. 4As 18/2007-88 bylo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2006 č. j. 30Ca 282/2005-29, zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

e) Již uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2007 č. j. 30Ca 167/2007-25 bylo rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 20. 9. 2005, č. j. JMK 30273/2005-OÚPSŘ, zrušeno pro vady řízení a věc se vrátila tomuto orgánu k dalšímu řízení.

5) Rozsudek okresního soudu a odvolání

Rozsudkem okresního soudu č. j. 10 C 110 / 2018-203, ze dne 5. 2. 2012 bylo rozhodnuto, že:

a) Žaloba, jíž se žalobci domáhají, aby se žalovaní zdrželi chovu koní na pozemku par. č. XXX a pozemku par. č. XXXX v katastrálním území Ivanovice na Hané se zamítá.

b) Žaloba, jíž se žalobci domáhají, aby se žalovaní zdrželi obtěžování žalobců emisemi, hluku, prachu, slámy, pachů a přelétání hmyzu související s chovem koní, provozováním hnojniště a seníku na pozemku par. č. XXX v katastrálním území Ivanovice na Hané, které žalovaní vlastní ve svém společném jmění manželů a pozemku par. č. XXXX v katastrálním území, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného se zamítá.

Zdroj: Vyjádření JUDr. Miroslava Pindeše, PhD. k rozsudku Okresního soudu č. j. 10 C 110 / 2018-203, ze dne 4. 3. 2013

Advokát JUDr. Pindeš uvádí, že proti tomuto usnesení podali žalobci odvolání. Žalovaní totiž nesprávnost úředního rozhodnutí spatřovali v těchto skutečnostech, protože soud neúplně zjistil skutkový stav věci, především tím, že a) Neprovedl veškeré důkazy potřebné k prokázání skutečného stavu věci, b) Soud nedospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, c) Rozhodnutí soudu spočívá v nesprávném posouzení věci. Odvolatelé měli zkrátka za to, že soud při svém rozhodnutí nevycházel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu. Z toho důvodu považovali jeho rozhodnutí za nesprávné.

6) Soustavné porušování zákonů

a) Stanislav Herman a Marie Hermanová, uvedli ve svých nesčetných podáních, že jsou neustále obtěžování imisemi a hlukem, který vychází z nepovolené stavby manželů Krysákových (jméno pozměněno), která byla zbudována bez stavebního povolení, v rozporu nejen s hygienickými normami, ale též v rozporu s ust. §127 (§ 1013) občanského zákoníku. Chov koní a hnojniště obtěžují Hermanovi natolik, že často nemohou pro silný zápach vycházet na svou zahradu a mají díky imisím neustále na svém pozemku a bazénu vzdušné nánosy různých imisí, které vycházejí z nepovoleného hnojniště.

b) O hluku, který přichází od koní, zejména v nočních hodinách manželé Hermanovi nad míru snesitelnou obtěžuje, ani nemluvě. Přesto stavby nejsou povoleny, Jaroslav Krysák (jméno změněno) v nich dále provozuje a jinak rozvíjí svůj chov, neodstraňuje škodlivý stav a využívá toho, že již tři léta není dořešen právní stav z hlediska stavebního řízení.

c) Navíc za užívání neoprávněné stavby není pokutován, přestože takové užívání před právní moci rozhodnutí o dodatečném povolení stavby je nepřípustné. Musíme podotknout, že Krysák je (bývalým) starostou města Ivanovic na Hané. Poznamenávám, že stavba byla již nezákonně a bez povolení sousedů schválena.

Zdroj: Žádost o učinění opatření proti nečinnosti, ze dne 12. 2. 2008, Mgr. Marek Freund

Závěrem

Z toho uvedených dokumentů jednoznačně vyplývá, že dochází k porušování Listiny základních práv a svobod (LZPS), a to konkrétně v článku 11, protože vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých a nesmí poškozovat lidské zdraví či životní prostředí. Tato LZPS je součástí ústavního pořádku, který je nejvyšším zákonem státu a ostatní zákony a předpisy s ní nesmějí být v rozporu.

Dále dochází k porušování zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku: Konkrétně podle § 1013 nesmí vlastník obtěžovat souseda odpadem, vodou, kouřem, prachem, pachem nebo hlukem. Také nesmí vlastník obtěžovat imisemi, které vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) a nepřiměřeně omezují jeho obvyklé užívání pozemku.

Z těchto poznámek jednoznačně vyplývá, že zatímco za socialismu tedy jednoduše úřady rozhodly o tom, že chov norků odporuje hygienickým pravidlům a nepříznivě ovlivňuje životní prostředí, tak v Čechokapitalismu dokonce neváhaly úřady panu starostovi schválit i jeho černé stavby.

V posledním odstavci konstatuji, že tato problematická záležitost nemusela vůbec skončit u soudního líčení. Stačilo jen, kdyby se touto záležitostí nekompetentní úřady Jihomoravského kraje zabývaly anebo jakýkoliv podnět či záležitost podle § 12 zákona č. 500/ 2004 Sb, správního řádu tyto neschopné úřady zkrátka postoupily kompetentnímu úřadu.

Příloha:

Jak se bránit:

1) Zajištění důkazů – a) výzva souseda písemně, b) svědectví, fotky a záznamy

2) Dokumenty – např. vyjádření hygieny

3) Obrana – v případech imise: negatorní (zápurčí) žaloba