Americký kapitál za Hitlerem

Již během 20. let americké obří kolosy dostávaly německé firmy pod svoji kontrolu. V roce 1920 mnoho amerických korporací investovalo v Německu. IBM vytvořilo německé dceřiné společnosti Dehomag. V témže roce General Motors převzal největšího výrobce automobilů, Adam Opel AG, a Ford založil pobočku, později známou jako FORD-WERKE, v Kolíně na Rýnem. Byli to rovněž bratři Rockefellerové z New Yorku, kteří vlastnili nejen zmíněnou Standard Oil spojenou s německou IG Farben, nýbrž i obří finanční instituce Chase Manhattan Bank.

Tak společnost General Motors vyráběla před válkou ve svých závodech na plné obrátky nákladní automobily, obrněná auta a tanky. I v průběhu války dodávala Německu zboží přes švýcarské firmy. Standard Oil dodávala ještě v roce 1941 přes 20 % své produkce nafty do Německa přes Španělsko. Po celou dobu války spolupracovaly tajné služby USA a Německa.

Velký kapitál, reprezentovaný jmény jako Papen, Flick, Vőlger, Thyssen, Schacht, Stauss a Krupp, Hitlera podporoval. Mezi Hitlerovými příznivci byli všichni hlasatelé anexí z doby první světové války. K nejaktivnějším podporovatelům Hitlera patřil Arnold Reichberg, velkoakcionář Kall-Industrie, hlásající program militarizované Evropy, opírající se o mezinárodní trusty, které by zahájily křižácké tažení proti Sovětskému svazu. Počátkem hospodářské krize dohodl Hugenberg (představitel nacionalistické německé strany) s Hitlerem, že NSDAP vypustí ze své - stejně jen demagogické - propagandy hesla proti velkému kapitálu a bude za to dostávat dva miliony marek ročně. S finanční podporou velkého kapitálu pak Hitler dokázal zvýšit volební podporu z někdejších 800.000 na osm milionů v roce 1932.

Dne 29. července 1920 byla strana přejmenována na Nacionálně socialistickou dělnickou stranu Německa. V programu bylo falešně zabudováno socialistické dělnické stanovisko, ačkoliv stranu sponzorovaly korporace a banky. Uvažme, že 78 % dlouhodobých úvěrů, poskytovaných německým monopolům, pocházelo z USA. Příliv cizích finančních injekcí zesílil poté, co se k moci dostal Hitler.

Další součástí NSDAP byly tak zvané ochranné oddíly SS. Vznikly v roce 1925 po zákazu SA za jejich účast na mnichovském puči. V roce 1929 svěřil Hitler vedení SS v počtu 280 mužů Himmlerovi. V roce 1930 bylo esesmanů již 2 000 a v lednu 1933 celkem 52 000. Tyto oddíly se staly nástrojem teroru proti politickým protivníkům, ale také a současně politickou policií uvnitř NSDAP. (Koncem války měly svazky a útvary waffen SS více než 800 000 mužů.)

Ostatní americké firmy smluvně strategického partnerství s německou společností: Standard Oil New Yersey - dnešní EXXON - měl vyvinuté intimní spojení s německou firmou IG Farben. Do začátku 1930 mělo přibližně dvacet největších amerických elitních korporací německé spojení včetně Du Pont, Union Carbide, Westinghouse, General Electric, Gillette, Goodrich, Singer, Estman Kodak, Coca-Cola, IBM a ITT. Mnoho amerických akciových společností, investičních společností a bank bylo hluboce zapojeno do investičního útoku amerických sil v Německu, mezi nimi renomovaný Wall Street, advokátní kancelář Sullivan and Cromwell, dále banky JP Morgan a Dillon, společnost Union Bank of New York.

Union Bank byla úzce spojena s finanční a průmyslovou říší německého ocelářského magnáta Thyssena, jehož finanční podpora zaručila Hitlerovi moc. Tato banka byla řízena osobností jménem Prescott Bush, dědečkem George W. Bushe. Prescott Bush byl údajně horlivý stoupenec Hitlera. Jeho syn, pozdější prezident, se pro změnu angažoval v ropném průmyslu.

Podle údajů, které shromáždila známá Encyklopedia Britanica, firma IG Farben (z jejího závodu pocházel „cyklon“, plyn vraždící v Osvětimi a dalších továrnách smrti) využívala na otrocké práce vězně z 40-ti koncentračních táborů v okupované Evropě, včetně nechvalně známé Osvětimi.

Zdroje:

ROVENSKÝ, Dušan, Ze zákulisí velké války. 1. vyd. Praha: nakladatelství Naše vojsko, 1989. 158 s.

KONSTANTIN, Petrovič Goršenin; SAFANOV, G. N.; GOLUNSKIJ, Sergej Aleksandrovič; NIKITČENKO, I. T.; Československo. Ministerstvo spravedlnosti. Právnický ústav. Norimberský proces: Sborník materiálů. díl II. 1. vyd. Praha: Orbis, 1953. s. 450

ŠŮSTEK, Příčiny rozpadu Sovětského svazu a socialistické soustavy v Evropě. Vyškov: vlastním nákladem, 2010. 125 s.

KONSTANTIN, Petrovič Goršenin; SAFANOV, G. N.; GOLUNSKIJ, Sergej Aleksandrovič; NIKITČENKO, I. T.; Československo. Ministerstvo spravedlnosti. Právnický ústav. Norimberský proces: Sborník materiálů. díl II. 1. vyd. Praha: Orbis, 1953. s. 400 - 406

Korporace / Corporation, 2003 http://www.csfd.cz/film/166135-korporace/ (on-line text 12. 5. 2013)

Dr. Jacques a R. Pauvels - Zisky uber alles! Americké firmy a Hitler

SUTTON, Antony C. Wall Street and the Rise of Hitler

http://www.reformed-theology.org/html/books/wall_street/ (on-line text 12. 5. 2013)

Překlad knihy:

http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://www.voltairenet.org/IMG/pdf/Sutton_Wall_Street_and_Hitler-3.pdf&prev=/search%3Fq%3Dwall%2Bstreet%2Band%2Brise%2Bof%2Bhitler%26hl%3Dcs%26rlz%3D1R2ADFA_csCZ456%26biw%3D1024%26bih%3D514 (on-line text 12. 5. 2013)