Je mi líto státních zaměstnanců

Následující článek popisuje, jak ve skutečnosti vypadá práce zdravotní sestry, poštovních doručovatelek a státních zaměstnanců. Na jedné straně se jedná o snížení výplaty či propouštění, ale na straně druhé jednotlivá ministerstva plývají svými finančními prostředky ve formě předražených státních zakázek a vyvádění těchto prostředků z veřejných rozpočtů. Následující události pocházejí z roku 2010 až 2013, tedy za společně vlády ODS, TOP09 a VeVerek.

Takto vypadá práce zdravotní sestry v docela prestižní nemocnici. Ordinace v Růžové zahradě to zrovna není:

„Pracujeme na dvanáctihodinové směny. Hodně holek bydlí mimo Prahu, takže s dojížděním se člověk 14 – 15 hodin věnuje práci. Pak 4 hodiny spánku a jde se na další směnu. K tomu jsou přesčasy, když je například potřeba zaskakovat za nemocné kolegyně. Kdo tedy pracuje na plný úvazek, nemá téměř žádný soukromý život.“

Miriam – zdravotní sestra v pražské nemocnici na Homolce

Do médií se dostalo, že Homolka má nějaké finanční problémy. Po nemocnici se rozšířila zpráva, že ji ředitel tuneloval, a tak nejsou peníze a budou nižší platy. Později to mnozí zaměstnanci poznali na svých výplatních páskách.

Takto to vypadá v Dopravním podniku hlavního města Prahy:

„Od příchodu nového managementu v čele s Martinem Dvořákem se v Dopravním podniku začali dít šílené věci, masové propouštění, zmrazení reálných mezd, a hlavně tzv. outsorcing, což znamená postupné vyvádění všech činností DPP k externím firmám.“

Zaměstnanec Dopravního podniku hl. Města Prahy, jméno neuvedeno

Při zkoumání 10 zakázek DPP bylo zjištěno, že 7 z nich je o půl miliardy předraženo. Petr Žaluda v letech 2009 až 2013 tuneloval ČD a ještě k tomu pobíral měsíční mzdu ve výši 500 tisíc korun. Dále obržel odstupné ve výši 12 milionů korun. Tyto státní podniky mohou zaměstnávat více lidí, ale na místo toho se peníze těchto podniků odlévají do předražených státních zakázek.

Takto vypadá práce poštovní doručovatelky České pošty:

1) Shánění a plnění produktů

„Největším problémem je shánění a plnění tzv. produktů. Každý zaměstnanec pošty musí čtvrtletně uzavřít nejméně tři smlouvy České pojišťovny, Poštovní spořitelny a Stavební spoření od Lišky (nebo Raiffeisen), a když nesplníš, tak peníze jdou dolů.“

2) Pracovní doba a zátěž

„Pracovní doba poštovních doručovatelek byla deseti až dvanáctihodinová, místo stanovených sedmi a půl hodiny. A to jen proto, že drtivou většinu našich tašek vážících 45 až 50 kilo tvořili přibývající letáky, které mohli doručovat brigádníci nebo dodateční zaměstnanci. Největší zátěž tedy tvořili letáky, kterých je neuvěřitelné množství, více jak samotné pošty, která je v žebříčku hodnot až na třetím místě po produktech a letácích.“

Míša, 28 let, pracující 4 rokem jako poštovní doručovatelka, místo neuvedeno

V tomto případě by si měl každý uvědomit, že ať už v soukromém nebo státním sektoru s ním bude zaměstnavatel vždy jednat tak, jak si to nechá líbit. Mnohým lidem, ale nic jiného bohužel nezbývá.

Státní úředníci se dají dělit na dvě kategorie:

1) Kategorie flákači a korupční živly:

Ministerstva utrácejí za externí služby miliony, ačkoliv na úřadech sedí desítky pracovníků, kteří by to mohli udělat sami. V roce 2013 Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že v letech 2011 a 2012 za vlády ODS stouply náklady některých ministerstev na externí právníky až o 90 %. Zpráva NKÚ svědčí o tom, že některá ministerstva vysloveně zneužívala vyvádění peněz ze státního rozpočtu.

2) Důležití úředníci:

Finanční úřady kvůli škrtům propouštěly hlavně vedoucí úředníky kontrol. Z toho vyplynulo, že kvůli úsporným opatřením se také snížil počet kontrolovaných subjektů. A tak finanční úřady omezily počty kontrol. Jeden úředník sice může znamenat pro státní rozpočet vyšší výdaje, např. 250.000 až 300.000 korun, ale díky důsledným kontrolám to státu do rozpočtu může přinést od 20 do 100 milionů korun za jediný rok.

Propouštění učitelů a komisařů autoškol:

V roce 2012 kvůli „vládě škrtů“ bylo naplánováno, že by se do roku 2014 mělo propustit 17 tisíc učitelů. Ministerstvo tak mělo v plánu ušetřit nějakou tu miliardu až deset miliard ročně, zatím co zmanipulovaná veřejná zakázka na pořízení informačního systému ministerstva školství v roce 2012 vysála z rozpočtu 20 milionů korun.

Šikana úřadů a nedostatek zkušebních komisařů v roce 2012 zapříčinilo krach některých autoškol. Zatím co dříve v ČR působilo 600 komisařů, tak nyní je to pouze 250. V Brně je tak tedy zhruba 7 komisařů na 120 autoškol.

Nedostatek zaměstnanců bezpečnostních složek:

V roce 2010 se rozhodlo Ministerstvo vnitra propoštět policisty a hasiče. Můžu jen upozornit na to, že nedostatek příslušníků bezpečnostních složek může vést k ohromným škodám na zdraví a majetku. Ministerstva tak budou raději předražovat státní zakázky a právní služby, než aby zaměstnávali více lidí. V tomto případě raději úředníci v Praze vyhazovali peníze např. za policejní vznášedlo za 2 miliony, 3 policejní Hummery, předražené zaměřovače nebo stříbrné cihličky pro vyvolené strážníky.

Argumenty pro vyšší zaměstnanost:

Jako argumenty proti propouštění státních zaměstnanců mohu uvést nejen předražené státní zakázky, ale také arbitráže za stovky miliard korun. Zatím co napříkad ve Vyškově je nedostatek strážníků a zdravotníků na jedné straně, tak na straně druhé v tomto městě ve vojenském prostoru seká trávu soukromá (externí) firma za neuvěřitelných 20 milionů korun ročně.

Za všechny ty prohrané arbitráže a smlouvy, které politici výhodně uzavřeli pro firmy, ve kterých se nechali zaměstnant (nebo získali akcie) mohl stát například zaměstnat více lidí. Úředníci a politici by takových případěch měli být trestně stíháni pro podezření z trestného činu porušování povinnosti při správě svěřeného majetku.

Závěr:

Na jedné straně jsou v ČR předražené státní zakázky a arbitráže jako CASA (nákup oproti Polsku předražen o 1,5 miliardy korun), OpenCard (předražena zakázka desetinásobně na 1 miliardu korun), IPB (odhadem 260 miliard korun), TV NOVA (prohraná arbitráž za 10 miliard korun), ProMoPro (zakázka předražena o 388 milionů korun), IZIP (elektronické zdravotní karty za více než 2 miliardy korun), Centrální registr vozidel (30 až 40 miliard a měsíčně 12,5 milionu korun) Pandury (15 miliard korun), na straně druhé dochází ke škrtům nebo propouštění u státních zaměstnanců.

Máte snad zájem, aby se zvyšovala nezaměstnanost a sociální výdaje státu tím, že budou ubývat pracovní místa pro státní zaměstnance?