Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Water Puppets Theatre: Vodní loutkové divadlo ve Vietnamu

21. 08. 2017 20:03:39
Vodní loutkové divadlo je tradiční formou lidové kultury, která má ve Vietnamu dlouholetou tradici. Výhodou těchto představení ve skutečnosti bývá, že jsou vhledem ke své jednoduchosti a vtipu vhodná také i pro děti.

Krátký sestřih z vodního loutkového divadla:

Vodní loutkové divadlo „Thang Long Water“ bylo založeno v roce 1993 a má sídlo na ulici Dinh Tien Hoang v blízkosti jezera Hoan Kiem. To tedy znamená, že sídlí v centru hlavního města Hanoje, které nabízí spoustu dalších zajímavých míst a kulturních památek. Jedná se například o Chrám Nefritové hory (Ngoc Son), park Ly Thai To, Hanoi Opera House, Chrám literatury a První univerzita, Stará čtvrt, Hanojský noční trh, muzeum vietnamských dějin a dokonce i ženské muzeum atd.

Pokud se jedná o nedávnou historii vodního loutkařství, tak tato divadelní tradice byla obnovena až v roce 1969, kdy vznikl soubor „Thang Long.“ Samotné divadlo „Thang Long Water“ bylo založeno až v roce 1993. Od té doby již byla představena tato tradice ve více než 40 zahraničních zemích. Jedná se například o Francii, Německo, Japonsko, Švédsko, Španělsko, Austrálii, Spojené státy, Hong Kong a dokonce i Českou republiku.

Dlouhé video vodního loutkového divadla:

Historie vodního loutkařství

Tento druh loutkového vodního divadla pochází z Vietnamu. Jeho kořeny spadají do období 11. století v okolí Rudé řeky na severu Vietnamu. Toto divadlo vymysleli rolníci z rýžových polí při jedné z monzunových záplav, kdy jednotlivá představení sloužila k pobavení lidí na venkově.

Rovněž je možné tvrdit, že vodní loutkařství vzniklo mnohem dříve ve spojitosti s jednou z nejranějších forem náboženství, kdy docházelo k uctívání různých bohů kvůli jejich usmíření ve prospěch zajišťování dobré úrody. Zemědělská práce byla totiž závislá na sezónních srážkách. Lidé se modlili za déšť a vykonávali různé hry, které se odehrávaly ve vodě. Jednalo se o různé plavecké soutěže, zápasy anebo vodní divadla.

První oficiální historicky doložené představení se konalo v roce 1121 ve dvoře císaře Ly Nhan Tonga na oslavu narození jeho syna. Řada literárních děl od autora Phan Truong Nguyena ze 12. století a krále Tran Thai Tonga (1225 – 1258), potvrzují, že vodní loutkařství bylo populární za vlády dynastií Ly a Tran.

Mezi další důležité období patří vláda dynastie Le (1428 – 1788), která ovlivnila toto divadlo tradičními operními hrami (Cheo a Tuong). Toto divadlo se původně hrálo v budově Thay Pagoda, která byla postavena na rybníku Long Tri v provincii Ha Tay.

Charakteristika a členění divadla

Vodní loutkové divadlo se bez ohledu na trvalou stavbu nebo mobilní představení skládá ze třech základních částí: První částí je vodní pavilón (Thuy Dinh), který slouží jako manipulační místnost pro 8 loutkařů. Druhou část tvoří jeviště s dřevěnými loutkami, kterými loutkaři manipulují za pomocí páček a strun.

Za třetí součást divadelní hry je možné považovat i hudební doprovod, který vystupuje živě, zpívá a hraje na tradiční nástroje. Vedle dramatické hudby divadlo doprovázejí i speciální efekty, které jsou způsobovány za pomocí záblesků petard a ohňostrojů, čímž dochází na vodní hladině k osvětlení jeviště, vytváření nádherných barev a kouřového závoje.

Vodní pavilón (Thuy Dinh)

Základní část divadla tvoří manipulační místnost, což je budova pro pořádání jednotlivých představení vodních loutkových her. Tato místnost se nazývá Thuy Dinh (vodní palác). Podlaha je zhruba asi 1 metr pod vodou, takže se v podstatě jedná o prostor odkud loutkaři ve vodě ovládají jednotlivé loutky.

Jedna ze zajímavých divadelních místností, která sloužila k pořádání vodního loutkařství, se nazývá Thay Pagoda na jezeře Long Tri z poloviny 16. století a také chrám Dong postavený v obci Phu Dong kolem roku 1775. Obě budovy mají cihlové zdi a dvojitou střechu s dlaždicemi, kterou nesou dřevěné sloupy. Manipulační místnost pro ovládání loutek má základy ponořeny ve vodě a zabírá prostor asi zhruba 36 metrů čtverečních (6 m x 6 m). Výška samotné budovy od hladiny vody k vrcholu střechy je kolem 6 metrů.

Vodní pavilón má zejména na přední části zavěšené bambusové plátno. Za ním jsou ve vodě po pás ukryti loutkaři pro manipulování s loutkami. Hloubka vody bývá obvykle kolem 0,7 až 1,1 metru. Pokud se jedná o mobilní manipulační místnosti, tak ty jsou vyrobeny ze dřeva, bambusu a různě ušitých látek. Střechy jsou obvykle malované, aby vypadaly jako imitace střešních krytin.

Ovládání loutek z pavilónu:

Vodní jeviště

Tradiční vodní loutkové jeviště neobsahuje téměř žádnou dekoraci. Vizuální efekt totiž zajišťuje manipulační místnost a samotná hra s loutkami. Loutkaři jsou schovaní pod 8 bambusovými sítěmi, které oddělují manipulační místnost od jeviště. Tradiční místnost tak byla po obou stranách rozšířena zhruba o dva metry.

Vodní plocha je určená pro předvádění výkonů samotného loutkového divadla. Tento vodní prostor se nachází před manipulační místností. Rozměry tohoto vodního pódia jsou minimálně 16 metrů čtverečních (4 m x 4 m).

Vzdálenost hlediště od manipulační místnosti bývá obvykle 10 až 15 metrů, přičemž loutkaři často pouštějí loutky i do blízkosti okrajů. Loutkaři své loutky ponoří pod vodu a znenadání je na jevišti pro zábavu i efekt nechávají vynořit.

Ukázka způsobu ovládání loutek na jevišti:

Dřevěné loutky

Loutky jsou tedy vyřezávané z fíkového dřeva, které běžně roste na okrajích rybníků a jezer v severním Vietnamu. Manipulace s loutkami není jednoduchá, protože vodiči je ovládají pod vodní hladinou na vzdálenost až 3 metrů. Loutky mají na výšku rozměry 30 cm až 1 metr a váhu 1 až 5 kilogramů.

Loutky jsou obvykle vyráběny z jednoho kusu dřeva. Základna loutky je ponořena a vybavena řídícím mechanismem, který slouží i jako plovoucí základna a udržuje tak rovnováhu loutky ve svislé poloze. Velikost a tvar plovoucí základny umožňuje požadované ponoření, které i přes slabý odpor odolává převrácení nebo ponoření loutky.

Loutky jsou pro zvýšení odolnosti lakované pryskyřicí ze stromů, která zvyšuje jejich odolnosti proti vodě. Jejich životnost je kvůli vlhkému prostředí a vlivu vody zhruba 3 až 5 měsíců s ohledem na to, že se v divadle Thang Long pořádá 4 až 5 přestavení denně. Barvy na loutky jsou vyráběny z dostupných místních materiálů (černý lak, kovy, vermilion atd).

Ovládání a výroba loutek:

Hudební doprovod

Tradiční vietnamský orchestr poskytuje divadlu živý hudební doprovod, který vedle zpěvu zahrnuje i různé hudební nástroje. Zatímco hudba vychází z tradičních operních her (Cheo a Tuong), tak zpěváci Cheo (forma opery pocházející ze severního Vietnamu) zpívají písně, které doprovázejí loutkové divadlo nebo komunikují s loutkami.

Tradičními hudebními nástroji jsou bubnová souprava, bambusové a dřevěné zvonky, gongy, činely, bambusové flétny. Nechybí zde samozřejmě ani Dan Bau (monochord), dvouřetězcové housle nebo 16-ti akordová citera. Zatímco zvuk bambusové flétny může doprovázet královskou roli, tak bubny a činely mohou ohlašovat požár dýchajícího draka.

Hudební doprovod:

Obsah některých divadelních scének

Tradice vodního loutkového divadla je sice spojována s mnoha historickými, legendárními a mystickými postavami, ale nejrozšířenější jsou postavy, které ztělesňují podstatu obyčejných vietnamských lidí žijících na vesnicích jako jsou učitelé, obchodníci, vojáci, dělníci a rolníci nebo s činnostmi jako jsou rybaření a farmaření.

Představení ovšem nemá ucelený děj, ale skládá se z krátkých 1 až 7 minutových příběhů. Představení při uvedení 15 až 25 vystoupení tak může trvat zhruba asi kolem 1 hodiny. Jednotlivé scény ilustrují zemědělskou práci, rybaření, chytání žab, lišky honící kachny, zápasy, bitevní boje nebo dračí a lví tance.

Na úvod nebo i v průběhu představení si převezme roli vypravěče Chu Teu (Chu: strýček / Teu: smát se), který je ztělesňuje mladého, zdravého a dobromyslného člověka s čistým srdcem. Ačkoliv je strýček Teu téměř vždy optimistický, chytrý a silný, tak jeho role se často podobají rolím, které hrají klauni v tradičních dramatech Tuon a Cheo.

1) Chytání ryb

Vtipná scénka o rybáři, kterému se zachytila na vlasci velká ryba. Po vzájemném přetahování o vlasec a udici je rybář shozen do vody, ve které se utopí. V další scénce se už nachází mnohem více loutek, kde manželský pár například chytá skákající ryby a poblíž plave rybářská loď.

2) Tanec draků

Oblíbeným námětem vodního divadla jsou draci. Zatímco v jednom případě může pyrotechnika vyvolávat mlhu a oheň, tak v druhém případě mohou draci na místo ohně stříkat i vodu.

3) Legenda o navráceném meči

Jednou z nejvýznamnějších her je legenda o navráceném meči pocházející ze 14. století, když Čína po válce s Vietnamem uznala jeho nezávislost, a to na základě kouzelného meče, který císař Le Loi obdržel od zlaté želvy (Kim Qui).

Po válce se císař plavil po jezeře v centru Hanoje (dříve město Thang Long), kde se vynořil želví Bůh s požadavkem, aby byl navrácen meč „Nebeské vůle.“ Želva si vzala meč nazpátek a zmizela v hlubinách jezera, které se dnes nazývá „Jezerem navráceného meče „Hoan Kiem Lake.“

4) Dva lvi bojují o míč

Dva lvi se dostanou na jeviště za zvuku bubnů. V tom se objeví míč, který se neustále vynořuje a mizí. Rytmus hry a bubnů se postupně zrychluje. Lvi se snaží míč chytit, ale marně. Končí to scénkou, kdy silnější lev odežene toho slabšího a potom skočí za míčem do vody, ve které zmizí.

5) Tančící víly a bubeníci

S hudebním doprovodem se postupně na pódiu objevují víly v zářivém oblečení. Tancují na melodický doprovod flétny a dalších hudebních nástrojů. Dalšími postavami v jiné scénce jsou například i bubeníci.

Rozloučení se s diváky:

Závěrem

Vedle těchto uvedených divadelních her se objevují také různé další scénky. Například třeba různé zápasy lidí nebo souboje buvolů, tanec posvátných tvorů, závody koní, skákání z koní na houpací síť, vytahování vlajek, uctívání Buddhy, pohřební pochody, pěstování plodin nebo vyhánění lišek.

V rámci projektu akce DEPO2015 pořádaného v září 2015 ve městě Plzeň se poprvé v České republice objevil světový unikát z Vietnamu, který u českých diváků vzbudil obrovský zájem. Vystoupení ocenili nejen dospělí, ale samozřejmě i jejich děti. Vedle samotného představení měli lidé možnost si sami vyzkoušet ovládání loutek.

Příště 17. díl: Japonská restaurace s bufetem Kichi-Kichi

http://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=619856

Autor: Pavel Herman | pondělí 21.8.2017 20:03 | karma článku: 9.78 | přečteno: 254x

Další články blogera

Pavel Herman

V České republice jsou daně ze spotřeby mnohem vyšší než majetkové

V České republice převažuje zdanění daní ze spotřeby v podobě daně z přidané hodnoty (DPH) nad celkovým zdaněním příjmů a majetku. Z těchto důvodů má tedy smysl uvažovat o progresivním zdanění a snižování daní z přidané hodnoty.

4.10.2017 v 18:12 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 96 |

Pavel Herman

Priority z volebního programu Strany práv občanů (SPO) s názvem "Pevné české kořeny"

Jedná se o priority z volebního programu Strany práv občanů s názvem "Pevné české kořeny," který je zaměřen na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro rok 2017. Zde uvádím některé priority z programu.

1.10.2017 v 19:32 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 688 |

Pavel Herman

Příběhy bezpráví III.: Agrofert či Precheza, těžké kovy a výsledky zdravotního ústavu

Když obyvatele znepokojila vysoká hladina vanadu a chromu v půdě i ve studních, která podle naměřených výsledků mnohonásobně překračovala maximální povolené množství, tak město problém řešit nechtělo včetně současných politiků.

27.9.2017 v 14:13 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 893 | Diskuse

Pavel Herman

Příběhy bezpráví II.: České úřady se dnes chovají hůř než za komunistů

Jedná se o dvojí metr ze strany úřadů na Vyškovsku. Zatímco za komunistů byl oprávněně zrušen chov norků, který obtěžoval sousedy, tak v Čechokapitalismu obdobné stížnosti v případě chovu koní úřady nevyhověly. Zkrátka dvojí metr.

23.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 668 | Diskuse

Další články z rubriky Videoblogy

Milan Slanina

Jak se mi změnily chutě ....

Pětačtyřicet let jsem byl věrný fotografii v jejích nesčetných podobách. Nyní jsem dosycen a začal jsem dávat přednost filmu a filmovému střihu. Prostě pohyblivé obrázky.

17.11.2017 v 16:46 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 161 | Diskuse

Jaroslava Brokešová

Podvečerní projížďka s tramvají 15T Vysočanská - Spořílov , linka 14

Zvu vás na malou projížďku a tak trochu k nahlédnutí mého tramvajáckého řemesla. Snímek je natáčen Twin kamerou a vy přesně uvidíte veškeré dění, tak jak to vnímám já. Snímek je rozdělen do tří jednotlivých částí.

17.11.2017 v 9:07 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 256 | Diskuse

Jaroslava Brokešová

Listopadová vzpomínka 1989

"Už tu máme 17.listopad" (o dva dny jsem předběhla :-) ) Opět, po 28. letech a dokonce 17.11. je pátek. Vzala jsem kameru a trochu zavzpomínala na dávné události a hlavně na moje osobní zážitky z té doby.

15.11.2017 v 9:53 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 363 | Diskuse

Jaroslava Brokešová

Podivný nález na lince 25

Přátelé, v tramvaji na lince 25 jsem učinila podivný nález. Balíček. Ale co je v něm ? Není to bomba ? Mrkněte a dozvíte se více :-)

12.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 9.37 | Přečteno: 517 | Diskuse

Petra Havelková

Zakleta ve svém oblíbeném stromu

V našem parku jsem si oblíbila jeden strom. Je sice starý, ale stále jej ještě nepokáceli, anebo aspoň doufám, že jej v brzké době nepokácí. A tak jsem začala snít, jaké by to bylo, vtělit se do něj, přestat se hýbat

8.11.2017 v 21:02 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 156 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.